Členské státy Evropské unie, které odmítají přijímat uprchlíky, by měly dostávat z eurofondů méně, tvrdí švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová. Za Evropský parlament má na starost vyjednávání ohledně reformy azylového systému. Ta počítá s tím, že v případě uprchlické krize v jedné zemi by automaticky začaly odebírat běžence ostatní členské státy. Česko to odmítá. Z eurofondů přitom od vstupu v roce 2004 získalo o 600 miliard korun víc, než kolik do společného unijního rozpočtu odvedlo.
Wikströmová: Země EU, co odmítají přijímat uprchlíky, by měly dostávat méně peněz z eurofondů
Odmítání uprchlíků bude znamenat méně peněz z eurofondů, navrhuje europoslankyně (zdroj: ČT24)
V rámci programu přerozdělování uprchlíků, kteří požádali o azyl v Itálii a Řecku, převzaly ostatní země Evropské unie za poslední dva měsíce 3813 osob. Celkový počet přerozdělených od startu programu v červenci 2015 dosáhl počtu 11 966. Plyne to z nejnovějších údajů, které zveřejnila Evropská komise.
Po více než roce existence dvouletého plánu tak zatím nebyla z předpokládaného počtu 160 tisíc lidí do jiných zemí Unie přesunuta ani desetina.
Relokace imigrantů z Itálie a Řecka od začátku platnosti dohody
První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans poznamenal, že přes zvyšující se závazky zemí i každoměsíční počty přerozdělených, není rychlost dostatečná, především vzhledem k situaci uprchlíků v Řecku. „Děláme, co můžeme, abychom pomohli zlepšit řeckým úřadům podmínky,“ poznamenal. Pokud tamní situaci ostatní státy Unie kritizují, měly by právě v přemístějí žadatelů udělat více.
Prvek solidarity prý nelze vynechat
Úspěšná migrační politika podle Timmermanse nestojí jen na lepší ochraně hranic, snaze zlepšit situaci v krizových oblastech a na boji s převaděči. „Pokud vynecháte prvek solidarity mezi členskými státy, ostatní nestačí,“ myslí si první místopředseda EK.
Negativní postoj především východoevropských zemí k přerozdělování žadatelů o azyl se nemění. Evropská komise však podle Timmermanse nehodlá v této chvíli státy k plnění závazků tlačit právní cestou.
Na přerozdělení se země EU dohodly přes odpor Česka a některých dalších středo- a východoevropských zemí.
„Mohli bychom začít řízení (pro porušení unijních pravidel), ale mám vážné pochyby, že by to v krátké době nějak uprchlíkům pomohlo. Můžeme to dát k soudu a členský stát stejně po celou dobu neudělá nic,“ poznamenal Timmermans.
Komise se podle něj v této otázce snaží chovat pragmaticky a na členské země tlačit především v politické rovině přes to, že na zahájení příslušné právní procedury má právo. „Je nefér to nechat jen na Řecku a Itálii, myslím, že odpovědnost za to, co se země rozhodly udělat, by měla být kolektivní,“ dodal Timmermans.