Americká armáda dostala příkaz, aby začala s dostavbou ropovodu Dakota Access na sporném území v Severní Dakotě. Proti vedení potrubí v blízkosti zdroje pitné vody loni protestovali místní indiáni víc než půl roku. Kroky nové administrativy odmítají a hodlají bojovat dál.
Americká armáda dostala příkaz, aby začala s dostavbou ropovodu na území Siouxů
Před dvěma měsíci slavili Siouxové vítězství. Armádní technický útvar odebral texaské firmě povolení na stavbu posledních dvou kilometrů ropovodu přes indiánskou rezervaci. Měla se hledat jiná trasa.
V pondělí začali původní obyvatelé Severní Dakoty vyklízet zbytky protestního stanového tábora. Teď se možná na místo sporu vrátí.
„Bílý dům a před několika okamžiky i armáda mi potvrdily, že ropovod Dakota Access dostal konečně zelenou,“ uvedl republikánský senátor za Severní Dakotu Kevin Cramer.
Tisíce lidí protestovaly v mrazech i vánici
Kontroverzní potrubí v přepočtu za 93 miliard dolarů má spojit ropná pole v Severní Dakotě s rafineriemi v Illinois. Mělo protnout i pohřebiště indiánských předků a zásobárnu vody pro 17 milionů lidí. Tisíce lidí poslední budovaný úsek obsadily na začátku léta a vydržely tvrdé střety s policií i mrazy a sněhové vánice.
„Než se prezident pokusí podniknout takový čin, měl by si s námi sednout a něco se o věci dozvědět. Není to jen o penězích. Je to o lidských životech,“ uvedl náčelník kmene Siouxů Dave Archambault II.
Donald Trump vlastní menší počet akcií firmy, která za projektem stojí. O pokračování výstavby ropovodů rozhodl vládním nařízením už první týden ve funkci.
Armáda odpůrce potrubí ujišťuje, že okamžité spuštění prací nehrozí. Počká na závěry analýzy o dopadu na životní prostředí. Siouxové jsou odhodlaní jít až k soudu.
Bílý dům přitom možná bude muset ustoupit i od podmínky, aby se ropovod vyráběl doma. „Velmi trvám na tom, aby ropovody stavěné ve Spojených státech byly z trubek vyrobených ve Spojených státech,“ uvedl americký prezident Donald Trump.
V případě dakotského projektu to nemusí znamenat velký problém. U ropovodu Keystone XL, který má vést z Kanady do Mexického zálivu, už ale investor potrubí koupil. Nejméně polovinu z rour přitom pořídil u zahraničních firem v přepočtu za víc než 62 miliard korun. Bez náhrady se takové částky kanadská společnost nejspíš nevzdá.