Ankara pohrozila zrušením dohody s Řeckem o vracení nelegálních migrantů do Turecka, pokud mu Atény nevydají osm tureckých vojáků, kteří loni v červenci po pokusu o státní převrat uprchli do Řecka. Informoval o tom turecký deník Daily Sabah. Turecko podalo novou žádost o jejich vydání. Tu původní ve čtvrtek odmítl řecký nejvyšší soud. Řecko v reakci na kritiku z Ankary zdůraznilo nezávislost svého soudnictví.
Ankara hrozí zrušením společné migrační dohody, pokud jí Řecko nevydá zběhlé vojáky
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v souvislosti s podáním nové žádosti o vydání vojáků uvedl, že Ankara je připravena přijmout nezbytné kroky, včetně zrušení bilaterální readmisní dohody s Řeckem.
Právě tato dohoda umožňuje vracení nelegálních migrantů, kteří přes Turecko přišli do Řecka, zpátky do Turecka, odkud pak mohou být posláni zpět do země původu. Uvedl to list Daily Sabah.
Šéf turecké diplomacie tak reagoval na čtvrteční verdikt řeckého soudu, jenž vydání osmi tureckých vojáků zamítl s tím, že by jim v Turecku nebyl zajištěn spravedlivý soud a hrozilo by jim tam mučení či smrt.
Turecké ministerstvo zahraničí již ve čtvrtek prohlásilo, že bude dál usilovat o vydání svých vojáků a řecké rozhodnutí kritizovalo. Podle turecké strany je výrok soudu politicky motivovaný. Soud prý porušil mezinárodní pravidla a selhal v boji proti mezinárodnímu terorismu.
Policie přivádí uprchlé turecké vojáky k řeckému nejvyššímu soudu
Řecko vzkázalo: Rozhodnutí soudu jsou závazná
Řecká vláda v reakci na prohlášení Ankary uvedla, že v minulosti důrazně odsoudila pokus o státní převrat v Turecku, že podporuje demokraticky zvolenou vládu sousední země a že strůjci puče nejsou v Řecku vítáni.
„V Řecku je jedinou autoritou zodpovědnou za příslušný soudní výrok nezávislý řecký justiční systém, jehož rozhodnutí jsou závazná,“ uvedl ale zároveň v prohlášení kabinet premiéra Alexise Tsiprase. Řecký premiér byl skutečně jedním z prvních zahraničních představitelů, kteří loni v červenci pokus o puč v Turecku odsoudili.
O tureckých vojácích rozhodovalo v Řecku několik soudů nižší instance, jejichž verdikty byly protichůdné – někteří měli být deportováni, jiní měli dostat azyl.
V odvolacích řízeních se ale případy dostaly až k nejvyššímu soudu, který vydání zamítl s platností pro všech osm vojáků. Poslední slovo má řecký ministr spravedlnosti, ten se ale rozhodl verdikt soudu respektovat.
Pokus o převrat se v Turecku dotkl desítek tisíc lidí
Od pokusu o převrat uprchlo z Turecka mnoho vojáků, zejména do Evropy. Ankara totiž začala provádět rozsáhlé čistky, během nichž přišlo o práci či bylo propuštěno z úřadu přes 100 tisíc lidí, včetně soudců, prokurátorů, policistů nebo učitelů.
Režim je viní z příslušnosti k hnutí islámského duchovního Fethullaha Gülena, které označuje za teroristickou organizaci. Přes 40 tisíc lidí skončilo v Turecku ze stejného důvodu od července za mřížemi.
Vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní ze zosnování pokusu o puč právě duchovního Gülena, který žije v USA. Jeho příznivce Erdoganova vláda pronásleduje dlouhodobě, od července tažení proti nim ještě zintenzivnila. Proto se někteří, včetně Gülena, domnívají, že puč mohla zosnovat sama turecká vláda, aby postup vůči svým kritikům ospravedlnila.