Ve věku 91 let zemřel jeden z předních sociologů druhé poloviny dvacátého století. Zygmunt Bauman proslul svými úvahami o globalizaci, modernitě, proměně člověka v ní, ale také filozofickou reflexí holokaustu. Uznávaná autorita na poli sociálních věd pocházela z Polska, poslední čtyři dekády však Bauman žil ve Velké Británii.
Odešel kritik moderního konzumu. V 91 letech zemřel sociolog Bauman
„Drazí, Zygmunt odplynul do tekuté věčnosti. Rozloučila jsem se s ním v domě v Leedsu v nejbližším rodinném kruhu,“ sdělila médiím jeho životní družka Aleksandra Kaniaová v narážce na zřejmě nejznámější Baumanův sociologický koncept „tekuté modernity“.
Bauman často označoval moderní časy jako „tekutou dobu“, tedy bez pevných základů, stabilních bodů, stále více relativizovanou, nezávaznou, „vykořeněnou“ a globalizovanou. Tento ústřední termín nejvíce rozvinul ve svém díle z roku 2000 nazvaném Tekutá modernita. Podobné myšlenky se ale prolínají i mnoha dalšími Baumanovými texty.
Moderní holokaust
Myslitel často upozorňoval na to, že současná společnost klade velký důraz na individualitu a konzum, ve kterém se „rozpustily“ základy dřívější společnosti. Byl také jedním z nejaktivnějších analytiků holokaustu. Jeho studie ukázaly, že holokaust neproběhl navzdory moderní době, ale je naopak produktem moderního způsobu myšlení.
Sociolog Kostelecký o přínosu Zygmunta Baumana (zdroj: ČT24)
Jeho knihy začaly být v Československu překládány od 60. let, kdy byl ještě přesvědčený komunista. V 70. letech byl nucen emigrovat a z provinčního polského sociologa se stal světově uznávaným myslitelem.
Bauman je rodák z polské Poznaně, od dětství se musel potýkat s problémy, které vyplývaly z jeho židovského původu. Jeho rodina nakonec před nacisty utekla do tehdejšího Sovětského svazu. Zde se dostal do armády, kde působil i krátce po válce jako spolupracovník kontrarozvědky.
Tekutá láska
V první polovině padesátých let se začal naplno věnovat sociologii, kvůli změně názoru na komunismus ale musel o dekádu později zemi opustit, nejprve odjel do Izraele, poté do Velké Británie, kde proslul jako profesor na univerzitě v Leedsu. V posledních letech se věnoval tématům lásky a mezilidských vztahů nebo nejistoty v současném světě.
Baumanovým poselstvím je, že svět není horší, ale je zkrátka jiný, složitější. Bauman upozorňuje i na daleko větší a větší nespravedlnost současného světa. Zejména na příkladu Ameriky upozorňuje, jak narůstají sociální nerovnosti. Předjímá možnost revolučních otřesů v euroamerickém světě.
Mezi nejznámější díla Zygmunta Baumana patří spisy Modernita a holokaust vydaný v roce 1989 nebo zmíněná Tekutá modernita z roku 2000. Jeho kniha Myslet sociologicky je na řadě škol používána jako jedna ze základních učebnic této společenské vědy. Česky vyšly také knihy Tekuté časy, Umění života nebo Tekutá láska.
Bauman měl velmi blízko k českým univerzitám a vědeckým institucím. Sociologickému ústavu Akademie věd například věnoval svou soukromou knihovnu. V roce 2002 mu Univerzita Karlova udělila čestný doktorát mimo jiné za zásluhy o rozvoj české sociologie. Opakovaně také vystoupil na pražské mezinárodní konferenci Fórum 2000. V roce 2005 získal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.