Do Evropy loni podle agentury Frontex připlulo 364 tisíc migrantů. To je o dvě třetiny méně než v roce 2015. Běženců výrazně ubylo na trase z Turecka na řecké ostrovy. Rekordní počet lidí naopak podstoupil plavbu z Afriky do Itálie, která je výrazně nebezpečnější. Zemřelo při ní skoro pět tisíc běženců.
Dohoda s Turky zabírá, loni dorazilo do Evropy o dvě třetiny méně běženců
Na poklesu počtu běženců připlouvajících na řecké ostrovy má zásluhu především dohoda, kterou loni v březnu uzavřela Unie s Tureckem a která EU umožňuje vracení nelegálních migrantů na turecké území.
Podle Frontexu do Řecka v roce 2016 dorazilo o téměř 80 procent méně migrantů než v roce 2015. Celkem jich bylo 182 500 a většinou pocházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Klesl také počet lidí, kteří se snažili dál do střední Evropy dostat po takzvané balkánské stezce, která byla de facto uzavřena. Zatímco v roce 2015 to bylo podle Frontextu 764 tisíc osob, loni to bylo jen 123 tisíc.
Klíčové bylo uzavření balkánské trasy, jednotlivé státy velmi pečlivě střeží své hranice. Evropské peníze proudí i do Afriky. Opatření je tedy celá řada a vesměs to funguje. Myslím, že v roce 2017 to bude podobné – velký nápor bude v Itálii.
Rekordní vlna ze subsaharské Afriky
Většina utečenců volila v loňském roce výrazně nebezpečnější cestu do Evropy z libyjských břehů přes Středozemní moře do Itálie. Většinou se jednalo o migranty ze subsaharských zemí - Nigérie, Eritreje, Guineje, Pobřeží slonoviny a Gambie. Italských břehů dosáhlo rekordních 181 tisíc lidí, což je o pětinu více než v roce 2015.
Na cestě ze severní Afriky na jih Evropy přes Středozemní moře loni zahynulo 5079 lidí, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). V současnosti ale organizace zjišťuje osud dalších asi 300 lidí, kteří možná rovněž utonuli. Na celém světě přitom loni při pokusu dostat se z jedné země do druhé zahynulo 7495 migrantů a uprchlíků.
Kvóty Bruselu nevyšly
Evropa se snažila krizi s uprchlíky řešit povinnými kvótami na přerozdělování běženců. Z plánovaného počtu 160 tisíc lidí ale bylo přerozděleno jen asi pět procent.
Objevují se tak nové návrhy jako třeba ten slovenský, který upřednostňuje princip takzvané pružné solidarity, podle níž by členské státy EU, které nesouhlasí s kvótami, například více přispívaly na ochranu vnějších hranic Unie.
Rozumek: V Řecku zůstává asi 15 tisíc běženců ve špatných podmínkách (zdroj: ČT24)