Část vojáků se vzbouřila mimo jiné ve druhém největší městě Pobřeží slonoviny - Bouake. Zmocnili se zbraní z policejních stanic a zablokovali vstupy do města. Důvodem je podle agentur zřejmě snaha vynutit si zvláštní finanční odměnu a bydlení určené pro nové rekruty. Ministr obrany vojáky vyzval, aby zachovali klid, vrátili se do kasáren a umožnili tak řešení současné situace.
Povstání části armády v Pobřeží slonoviny. Zřejmě žádají odměny pro nové rekruty
Vzpoura se podle úřadů již rozšířila do dalších měst, napříkal do Daloa v centrální části státu a Korhogo na severu země. Oproti dřívějším zprávám ale mezi nimi není správní středisko země Abidžan. Nejsou hlášeni žádní zranění.
„Vojáci zaútočili na nejméně dvě komisařství a vybudovali barikády v centru města (Bouake). Zablokovali veškerou dopravu. Vojáci zaujali postavení na několika strategických křižovatkách města a jezdí v policejních automobilech,“ uvedl z místa dopisovatel AFP.
Střelba začala kolem 02:00 (03:00 SEČ). Terčem útoku se stalo i policejní ředitelství. Muži ozbrojení kalašnikovy obsadili podle informací AFP také místní budovu státní televize.
V Bouake zůstaly uzavřeny všechny obchody a školy. „Měl jsem opravdu strach. Myslel jsem si, že přijdou k mému čerpadlu a vezmou si zdarma pohonné hmoty, jak to v podobných případech zpravidla dělají,“ řekl Koffi Raphaël, jehož čerpací stanice je nedaleko vojenského tábora, kde zazněla střelba z těžkých zbraní.
Úřady někdejší francouzské kolonie v západní Africe sdělily, že vzpoura se rozšířila i do měst Daloa a Korhogo. „Ve městě Daloa pochodují těžce vyzbrojení vojáci, bezpečnostní síly opustily své posty,“ řekl agentuře AP jeden z místních obyvatel.
Většina vojáků v ulicích jsou bývalí rebelové, kteří byli po potlačení povstání v roce 2007 začleněni o dva roky později do armády.
Ilustrační foto
Právě Bouake bylo hlavním sídlem povstalců, kteří od roku 2002 kontrolovali severní část státu. Pobřeží slonoviny bylo sjednoceno v roce 2011 – po krvavém konfliktu, který na krátkou dobu přerostl v druhou občanskou válku.
Kvůli násilnostem tehdy z Pobřeží slonoviny podle údajů OSN uprchl skoro milion lidí. Vrcholila tím povolební krize mezi táborem nově zvoleného prezidenta Alassany Ouattary a příznivci jeho předchůdce Laurenta Gbagby.
Bezpečnostní jednotky směřující na místo střelby
Kandidáta opozice Ouattaru mezinárodní společenství v čele s OSN uznalo vítězem prezidentských voleb z roku 2010. Dosavadní prezident Gbagbo se však odmítl úřadu vzdát.
Oba pak nezávisle na sobě složili prezidentskou přísahu. Jednání o překonání krize se dostala do slepé uličky a na několika místech země se tehdy rozhořely každodenní boje.
Vojáci z řad bývalých vzbouřenců vyvolali již v listopadu 2014 vlnu protestů, které se rozšířily do Abidžanu a dalších měst. Jejich mluvčí tehdy odmítl jakékoli politické motivy. Tvrdil, že důvodem nespokojenosti je skutečnost, že vláda vojákům dluží žoldy za několik let.
Prezident Ouattara se v listopadu 2014 setkal s třicítkou vojáků a zavázal se, že dlužné částky vojákům stát brzy doplatí. Také tehdy slíbil povýšit 8400 desátníků, což vojáci z řad bývalých rebelů také požadovali. Sliby prezident podle nich ale dosud nesplnil.