K pondělní vraždě ruského velvyslance Andreje Karlova v Ankaře se podle egyptského tisku přihlásila teroristická organizace Armáda dobytí (Džajš al-Fatah). Oznámil to ruský tisk s odvoláním na egyptský list Jaum as-Sábija. Podle agentury TASS egyptský deník otiskl kopii prohlášení extremistů, v němž informovali o svém spojení s útokem.
K vraždě ruského diplomata se hlásí syrská extremistická koalice
Islamistická aliance Armáda dobytí sdružuje skupiny bojující na západě a severu Sýrie. Nejznámějším členem této koalice je Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra, tedy odnož Al-Káidy).
Tato verze vysvětlující možný původ a aktéry útoku má blízko k postoji Moskvy. Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí prezidenta Putina, se nechal slyšet, že Kreml nevěří verzím o „osamělém vlkovi“, který diplomata zabil. „Neměli bychom spěchat s žádnými teoriemi, dokud vyšetřování neukáže, kdo za vraždou stojí,“ podotknul mluvčí.
Turecko podezírá z útoku Gülenovo hnutí
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu řekl v telefonickém rozhovoru svému americkému protějšku Johnu Kerrymu, že hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA, stojí i za pondělní vraždou ruského velvyslance v Ankaře. Gülen přitom zabití Andreje Karlova ostře odsoudil.
Islámský duchovní Fethullah Gülen
„Rozhodně tento hrozný teroristický čin odsuzuji. Žádný teroristický čin nelze ospravedlnit bez ohledu na pachatele a jejich motivy,“ stojí v Gülenově prohlášení.
Vražda velvyslance je obecně obrovské narušení vztahu mezi dvěma zeměmi. Je to průšvih, který se nemá stát. V rámci mezinárodních zvyklostí to má obrovskou symboliku a odpovídá za to hostitelská země. Na druhou stranu je možné, že to může vést k posilování vztahu mezi Erdoganem a Putinem.
Policista, který Karlova zastřelil, byl mezi těmi, kdo byli po červencovém pokusu o státní převrat kvůli podezření z příslušnosti ke Gülenovu hnutí dočasně odvoláni. V polovině listopadu se ale mohl k policii vrátit. Jak již bylo uvedeno, Rusko se domnívá, že atentátník byl součástí teroristické sítě a útok nepřipravil sám.
Podle turkologa Tomáše Laněho stojí konstrukt, že vraždu zosnovali lidé kolem Gülena, na hodně vratkých nohou.
Turecko-ruské vztahy asi neochladnou
Okolnosti atentátu budou přímo v Turecku vyšetřovat i ruští agenti či diplomaté. „Ruští vyšetřovatelé dostanou v Turecku poměrně široké pole působnosti. Ankara moc dobře ví, že je nyní třeba s Ruskem maximálně spolupracovat,“ okomentoval celou věc zpravodaj České televize David Miřejovský s tím, že útok na velvyslance by vazby mezi oběma státy mohl spíše posílit.
GALERIE
Turecko-ruské vztahy
„Pokud někdo očekával, že je atentátem pošle proti sobě, tak velmi pravděpodobně docílil pravého opaku,“ dodal Miřejovský. Ujištění o tom, že zastřelení ruského diplomata neohrozí vzájemné vztahy, zní na obou stranách. Třebaže například mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov neopomněl zdůraznit, že atentát na Karlova je „ranou pro tureckou prestiž“.
O nějaké krizi turecko-ruských vztahů nemůže být ani řeč. V průběhu času se turecké představy o vyřešení syrského konfliktu začaly přibližovat těm ruským.
Právě Karlov se podle řady znalců turecko-ruských vztahů zasloužil o jejich výrazné oteplení v uplynulých měsících. Turecký vicepremiér Tugrul Türkes uvedl, že se zavražděný diplomat „stal věčným symbolem turecko-ruského přátelství“.
Karlov bude pohřben tento čtvrtek, a to se všemi státními poctami. Na pohřbu nebude chybět ruský prezident Vladimir Putin, který kvůli tomu o den odložil i na čtvrtek původně plánovanou výroční tiskovou konferenci.