Přeshraniční zásahy i splavnost Odry. Sobotka se Szydlovou utužovali vztahy

Sobotka jednal se Szydlovou o česko-polské přeshraniční spolupráci (zdroj: ČT24)

Češi a Poláci vytvoří tým pro splavnění části Odry. Premiér Bohuslav Sobotka to oznámil po jednání s Beatou Szydlovou ve Visle. Šéfové vlád řešili také čerpání evropských peněz na spojení dálnic nebo novou smlouvu o policejní spolupráci, která by měla umožnit přeshraniční zásahy. Podle Sobotky je uzavření podobné dohody důležité pro boj s výrobci a distributory pervitinu.

„Češi se těší obrovským sympatiím Poláků. Jsme sousedé, jsme kamarádi, mnoho nás spojuje. Rádi bychom spolu realizovali řadu společných projektů,“ řekla Szydlová po premiérské schůzce.

Sobotka pak zdůraznil, že si „velmi váží toho, že vztahy Česka a Polska jsou dnes vztahy dvou přátelských zemí“. „Podobné schůzky pomáhají k tomu, abychom si mohli věci vyjasnit, vzájemně se informovali, lépe se pochopili a hledali řešení problémů, s nimiž se čas od času setkáváme,“ prohlásil český premiér.

Politici řešili společné projekty v řadě oblastí – od kvality ovzduší po infrastrukturu. Česko-polský přeshraniční program spolupráce je financován z unijních fondů. „Jde o to, aby peníze byly co nejlépe využity, zejména pokud jde o zlepšení dopravní infrastruktury, ale také bezpečnostní spolupráci – například v oblasti požární ochrany nebo v boji proti drogové kriminalitě,“ prohlásil Sobotka ještě před jednáním.

Mluvilo se třeba o splavnění části Odry. „Naši ministři se v nejbližší době sejdou, vytvoříme tým, který se bude zabývat uskutečněním tohoto projektu,“ sdělila polská premiérka. Společně s Polskem bude Česko hledat také evropské peníze na propojení dálnic D11 a S3 na východě Čech. Česká vláda se také snaží urychlit práce na dálnici vedoucí na hranice s Polskem z Hradce Králové.

Výroba drog: Nákupy v Polsku jsou stále problém

V blízké budoucnosti má být podepsána také nová smlouva o policejní spolupráci. „Sice v menším rozsahu, ale stále tu přetrvává problém s nelegální výrobou a prodejem drog. Polsko bylo v minulosti významným zdrojem suroviny pro české dealery a výrobce drog,“ připomněl Sobotka, který pochválil Poláky za to, že v minulých letech zpřísnili regulaci. Češi jezdí za hranice nakupovat hlavně léky obsahující pseudoefedrin.

Nejde ale jen o drogy. „První smlouva byla podepsána před deseti lety. A nyní si Sobotka i polská strana myslí, že je nejvyšší čas ji přizpůsobit dnešním podmínkám. Vzorem by měla být podobná smlouva, kterou Česká republika uzavřela s Německem,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas.

„V krizových situacích by policejní složky mohly zasahovat i v desetikilometrovém pásmu od hranic bez jakýchkoli předchozích informací. Jde o zjednodušení práce policie na obou stranách hranice,“ pokračoval zpravodaj.

obrázek
Zdroj: ČT24

Řeč padla rovněž na rozšíření hnědouhelného dolu Turów na polské straně. „Máme zájem na tom, aby konzultace pokračovaly. Chtěl bych, aby nám polská strana předala co nejdříve podklady, které se týkají posouzení vlivu na životní prostředí. Obáváme se, že pokud dojde k rozšíření těžby, mohla by klesnout hladina podzemní vody a několik obcí na naší straně by se mohlo ocitnout bez vody,“ upozornil Sobotka.

Česko-polské vztahy jako příklad pro jiné evropské regiony

První část jednání na premiérské úrovni se konala na zámku ve Visle, druhá část pak v Českém Těšíně. Politici symbolicky přešli česko-polský most Přátelství a následně se setkali se zástupci polské menšiny. Sobotka pak prohlásil, že vztahy Česka a Polska jsou činorodé a můžou být příkladem pro další regiony v Evropě.

V Česku žije asi 40 tisíc lidí, kteří se hlásí k polské národnosti, z toho 28 tisíc v Moravskoslezském kraji. „Česko-polské vztahy jsou po roce 1989 považovány za nekonfliktní. Ke sporům by mohlo dojít, pokud by se jednalo o záležitosti týkající se Evropské unie, ty bilaterální ale problémové nejsou,“ uvedl politolog Josef Mlejnek.

Zatímco v ČR vládne spíše levicově orientovaná vláda, v Polsku se v minulých volbách dostali k moci konzervativci. „Polsko je lidnatější, má zájem zaujmout roli jistého regionálního hegemona ve střední Evropě, a to může být problém. Problémové také může být snažit se o jednotnou politiku V4 vzhledem k rozdílné orientaci jednotlivých vlád,“ konstatoval Mlejnek.

EU v současné době řeší, jak fungovat do budoucna bez Británie, která si v referendu odhlasovala odchod. „Polsko bude určitě prosazovat větší roli jednotlivých národních států. Pro Poláky je pojem národní suverenita velmi důležitý. U nás jsme rozštěpeni, současná vláda by přeci jenom spíš byla radši, kdyby bylo evropské centrum víc integrované. V případě kvót ale i česká vláda začala mávat suverenitou a českými zájmy,“ uzavřel Mlejnek.

Vydáno pod