Polský parlament schválil zavedení takzvané územní obrany. Novou složku armády budou tvořit dobrovolníci se zbraněmi. Cílem nového opatření je, aby se země dokázala bránit vlastními silami. Zájem je velký a ve Wroclawi se už začali školit budoucí velitelé.
Polské armádě pomohou dobrovolníci se zbraněmi. Obranu posiluje i Litva
Horizont ČT24: Polsko a Litva posilují obranu (zdroj: ČT24)
Vznikající územní obrana bude pátým pilířem armády vedle pozemního vojska, letectva, námořnictva a speciálních jednotek. Varšava mluví o rostoucím nebezpečí ze strany Ruska. „Je to země, která uvažuje v imperialistických hranicích, země, které překážíme v expanzi,“ uvedl ministr obrany Antoni Macierewicz.
První vojáci už mají za sebou přísahu a před sebou dvanáct měsíců výcviku. Na jeho konci se stanou podporučíky, kteří budou velet četám dobrovolníků. Do konce roku by v silách územní obrany měly působit tři tisícovky lidí, v roce 2019 by nové obranné síly měly mít už 54 tisíc členů. Přitom každý patnáctý bude vojenský profesionál, zbytek dobrovolníci.
Výcviku se účastní například Pawel Markowski. Donedávna byl bankovním makléřem, pracoval i v zahraničí, kde vedl početný tým. Rozhodl se ale stát se velitelem v nové ozbrojené složce. „Vybral jsem si armádu a myslím, že jde o jedno z nejlepších rozhodnutí v životě,“ řekl k tomu Markowski.
Vojáci územní obrany skládají přísahu
Rozkazy dobrovolníkům bude vydávat i Ewelina Jermaková. Dva měsíce strávené v uniformě jí vyhovují. „Byla jsem dva roky v oddíle vojenských lékařských záchranářů. Trochu se mi stýská, ale myslím, že tady nebudu litovat,“ domnívá se budoucí velitelka.
Zájem o službu mají hlavně ti, kteří už v různých polovojenských organizacích působili. V Polsku je 130 takových organizací. Lidé, kteří jimi prošli, teď mají přinést zkušenosti do nových jednotek. „Zájem je hodně velký, o jedno místo ve školení se ucházelo sedm osob, z čehož máme radost,“ potvrdil Piotr Szczepański z Vysoké školy pozemního vojska.
Polské ministerstvo obrany vznik nových jednotek maximálně podporuje, jde podle něj o projev vlastenectví. Opozice ale mluví o zbytečně vydaných penězích. Polsko prý potřebuje spíše plně profesionální moderní armádu. „Neměli bychom postupovat směrem k víkendové armádě, čímž územní obrana bude,“ podotkl exministr obrany Bogdan Klich.
Dobrovolníci budou za v přepočtu tři tisíce korun měsíčně absolvovat pravidelná cvičení a v případě nutnosti musejí okamžitě nastoupit. Vznik nové obranné síly přijde na 23 miliard korun.
Obranu posiluje i Litva
Na Rusko se s nedůvěrou nedívá jen Polsko, ale hlavně pobaltské země. Třeba Litva vydala novou příručku pro civilisty pro případ invaze. Tamní domobrana už má i konkrétní podobu: lidé se hlásí k vojenskému výcviku nebo do kurzů přežití v divoké přírodě.
Vedení partyzánské války proti případným okupantům nacvičují civilisté v maskáčích uprostřed lesů nedaleko litevské metropole. Taktiku boje, střelbu, odjištění granátu, pohyb nebo krytí v nepřátelském terénu trénují muži i ženy pod dohledem zkušených vojáků. „Svět se může změnit každou hodinu, každou minutu, každý den,“ myslí si bývalý voják Ziluinas Pastarnokas, který spoluzaložil skupinu pořádající výcvik pro civilisty.
Hned za litevskými hranicemi je Kaliningradská oblast, kam Rusko nedávno přesunulo mobilní systémy Iskander - rakety s doletem 500 kilometrů můžou nést i jaderné hlavice. Lidé tak cítí ohrožení přímo za zády. Na kurzech přežití se lidi učí, jak si obstarat vodu, rozdělat oheň nebo postavit provizorní přístřeší v případě evakuace. „V roce 2014, když si Rusko vzalo Krym, bylo jasné, že to není poprvé ani naposledy,“ říká filmová producentka Rasa Miskinytová, účastnice kurzů.
Litva se osvobodila ze sovětského područí v roce 1990, dvanáct let je členem Evropské unie a NATO. Strach z Ruska tam ale přetrvává a ještě zesílil po vítězství Donalda Trumpa, který ve své kampani avizoval oteplování vztahů s prezidentem Putinem. „Je to jasně vidět z toho, co lidé čtou, jaké události byly populární, počínaje debatou, kde ho Hillary Clintonová nazvala ruskou loutkou,“ dodala šéfredaktorka zpravodajského portálu Delfi Monika Garbaciauskaite-Budriene.
Obavy neskrývá ani šéf litevské diplomacie Linas Linkevičius. Dokonce varoval, že by Putin ještě před nástupem nového amerického prezidenta do Bílého domu mohl otestovat vojenskou připravenost a jednotu Severoatlantické aliance.
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius
„Není to žádná science fiction. Je to 21. století a v Evropě máme situaci, kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN vede agresi proti sousední zemi, překresluje a mění evropské hranice,“ uvedl ministr zahraničí.
Pro zlepšení své bezpečnosti dělá Litva aktivní kroky. Navýšila výdaje na obranu a znovu dočasně zavedla brannou povinnost. Ani nemusela mladé muže rekrutovat, na vojnu se jich dostatečný počet přihlásil dobrovolně.