Stabilita všech jaderných reaktorů v Česku a nejméně tuctu dalších po celé Evropě může být ohrožena, varuje německá televize ARD a deník Süddeutsche Zeitung. Elektrárny ohřívají vodu určenou pro nouzové chlazení, což prý může snížit její účinnost v případě havárie. Podle ČEZu jde ale o standardní postup.
Německá média varují před nestabilitou některých jaderných elektráren v Evropě
Reaktorové nádoby jsou stovky tun těžké ocelové konstrukce, uvnitř kterých dochází k atomové reakci. Běžně je v nich tlak kolem 160 barů a teplota okolo 270 stupňů. V případě nouze má být reaktor chlazený studenou vodou.
Nejméně osmnáct evropských elektráren přitom vodu ohřívá předem, a to na 60 stupňů Celsia, upozorňuje ARD a Süddeutsche Zeitung. Kromě Česka se tak děje i na Slovensku, v Belgii, Francii nebo ve Finsku.
„Musí se to dělat, jinak by musely být reaktory, reaktorové nádoby, odstaveny. Zařízení lze dál používat, ale samozřejmě vidíme, že se musí dělat něco, s čím se na začátku nepočítalo,“ podotkl odborník na jadernou bezpečnost Manfred Mertins.
Podle německých odborníků se tato praxe rozšířila, aby se zabránilo popraskání reaktorové nádoby, kterou oslabuje dlouhodobá radiace. Studená voda se v případě nouze napouští ze zásobníku.
Zevnitř se reaktorová nádoba rychle ochladí, zvenku ale zůstává horká. Pokud jsou v ní trhliny, může ji teplotní šok roztrhnout a způsobit katastrofu. „Na řadě míst Evropy jsou staré reaktory, které jsou mimo jiné z těchto důvodů nespolehlivé,“ uvedl bývalý člen německé komise pro bezpečnost reaktorů Michael Sailer.
Společnost ČEZ, která provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, se netají tím, že předehřátou vodu používá. Podle ní je to technologický standard a tvrdí, že na mimořádné události jsou připraveni. „Jde o 16 let využívaný pomocný systém, který v žádném případě jakékoli nedostatky nemaskuje,“ zdůraznil mluvčí JE Temelín Marek Sviták.
České úřady počítají se stavbou nejméně dvou dalších jaderných reaktorů, které mají po roce 2035 zásobovat tuzemskou síť elektřinou. Naopak Němci od jádra ustupují. Kvůli katastrofám v Černobylu i ve Fukušimě, potížím v Belgii nebo nejnovější zprávě velká většina německé veřejnosti podporuje rozhodnutí vlády vypnout do šesti let všechny atomové reaktory v zemi.