Donald Trump jako větší mediální tahák, ale také více negativní. Jeho soupeřka však – podobně jako v úterním hlasování – příliš nezaostávala. Hlavní zjištění společnosti NEWTON media, která sledovala česká média a jejich informování o americké kampani měsíc před volbami.
Trump v čele mediální pozornosti, včetně té negativní, ukazuje analýza
Donald Trump se stal jedním z politických fenoménů posledních dekád. A to nejen způsobem, jakým zvítězil: navzdory straníkům, průzkumům – a také médiálnímu obrazu. Jeho volební štáb pochopil, co média ráda slyší. Kontroverzních „titulkových“ výroků padlo z Trumpových úst dostatek. A kde nezazněly přímo, novinářům nahrála technika.
Ostatně obscénní výroky o ženách na nahrávce rozhovoru z roku 2005 bylo největší kauzou, které si tuzemská média všímala. I Clintonovou však dohnala v poslední fázi kampaně technika – konkrétně případ soukromé e-mailové adresy a nově objevených dat.
Společnost NEWTON media se zaměřila na deníky Mladá fronta Dnes, Právo, Lidové noviny, Hospodářské noviny a Blesk. Čerpala také ze zpravodajství ČT, Novy, Primy, Radiožurnálu nebo serverů iDNES.cz a Novinky.cz.
Vítězem v počtu příspěvků se stal stejně jako ve volbách republikánský kandidát: konkrétně počtem 718 ku 626 příspěvkům. I když heslo Trump na první pohled připomínalo frontální útok, Clintonová za ním zaostala jen o 15 procent.
Medializace Trumpa a Clintonové
S Trumpem je ale zároveň spojeno více negativně laděných příspěvků – téměř každý druhý (46 procent). V případě demokratky šlo o něco přes třetinu záznamů (38 procent).
Která další témata kandidátům v médiích nejvíce škodila? U Trumpa to kromě zmíněných výroků o ženách byly spory s republikánskou stranou nebo otálení se zveřejněním daňového přiznání. Značka Clintonová zase kromě e-mailů doplácela na kritický ohlas její funkce ministryně zahraničí nebo obviňování z možné korupce.
Jasně pozitivně laděné zprávy nemohly těm negativním v četnosti konkurovat. (V případě Trumpa 5 procent, u Clintonové 8 procent). I zde ale lze vysledovat stěžejní témata. „Za pozitivní publicitou u Trumpa stojí především pochvalné komentáře od Vladimíra Putina a Miloše Zemana. Nejvýznamnějšími osobnostmi podporujícími Clintonovou byl prezident Barack Obama a celebrity jako například Beyoncé,“ uvádí zpráva z analýzy.
Není překvapením, že nejvíce mediálního prostoru si oba „užili“ v době druhé a třetí prezidentské debaty (10. a 20. října). Ostatně během nich je často doháněly jejich čelní kauzy: na jedné straně výroky o ženách či vztahy s Moskvou, na straně druhé e-maily, obviňování z machinací či závislost na mocenském vlivu Wall Streetu.
GALERIE
Medializace Trumpa a Clintonové
- Analýza zachytila příspěvky v období od 7. října do 7. listopadu. Sledovanými médii byly deníky Mladá fronta DNES, Právo, Blesk, Lidové noviny a Hospodářské noviny, zpravodajské pořady ČT, Nova, Prima a ČRo Radiožurnál, zpravodajské weby iDNES.cz a Novinky.cz.
Newsroom ČT24 (zdroj: ČT24)