Vítězství Donalda Trumpa bylo překvapivé i proto, že naprostá většina průzkumů do poslední chvíli mírně favorizovala jeho rivalku. Podle socioložky Michaely Röschové nebyli v sondážích dostatečně zastoupeni lidé s nižším vzděláním, kteří jsou hůř dostupní a méně ochotní zúčastnit se dotazování. Nedá se ale říct, že by sondáže selhaly – Hillary Clintonovou zradil i volební systém, někteří se také možná báli přiznat, že chtějí Trumpa, říká socioložka.
Socioložka: Průzkumy úplně neselhaly, Clintonovou zradil i volební systém
Socioložka: Někdo se mohl bát přiznat, že bude volit Trumpa (zdroj: ČT24)
Proč si myslíte, že se průzkumy v USA netrefily?
Je třeba si uvědomit, že Hillary Clintonová získala nakonec více hlasů než Donald Trump. Je to asi o 200 tisíc hlasů více, takže když jí výzkumy připisovaly 45 až 48 procent, Trumpovi 40 až 43, tak nakonec ten poměr byl 48 procent pro Clintonovou a 47 procent pro Trumpa. Takže výzkumy byly vychýlené, ale zase se nedá říct, že by zcela selhaly.
A proč se stalo to, že vítězství nakonec připadlo Trumpovi, a ne Clintonové? Zaprvé ji zradil americký většinový volební systém. Výzkumy byly často vyhodnocovány tak, že braly v úvahu výsledky na úrovni států, nebraly v úvahu skutečnost, že hlasy se rozpočítávají v rámci jednotlivých států. A v jednom státu stačí vyhrát opravdu o několik tisícovek hlasů, přičemž celý stát patří tomu kandidátovi.
Mohlo hrát roli to, že některý z dotazovaných se styděl říci, že preferuje Donalda Trumpa, když vůči němu byla v médiích poměrně ostrá kritika?
Obecně lidé ve výzkumech veřejného mínění mohou mít tendenci nepřiznávat se k odpovědím, k postojům, u nichž necítí, že jsou sociálně přijatelné. V Americe se utvořila taková atmosféra, kdy jsme viděli, že řada celebrit se přihlásila ke Clintonové.
Některé deníky, které si jinak držely neutralitu, se přihlásily ke Clintonové, respektive odmítly Trumpa. Takže skutečně panovala společenská atmosféra, která napovídala, že říci, že plánuji volit Trumpa, není společensky žádoucí. To opravdu mohlo hrát roli.
Mohlo Hillary Clintonové paradoxně uškodit i to, že v předvolebních výzkumech dlouho vedla?
Tyto volby byly specifické tím, že poprvé v americké historii se na internetu objevovaly živé prognózy, které už zpracovávaly výsledky z toho, jak někteří lidé ve státech, kde se začalo hlasovat nejdříve, odevzdávali své hlasy. Takže někteří lidé ve chvíli, kdy šli k volbám, se mohli podívat, jak to v tu chvíli vychází.
Když jsme ty volby sledovali, tak jsme viděli, že Clintonová prvních několik hodin poměrně suverénně vedla, což mohlo její podporovatele ukolébat k tomu, že se nakonec k volbám nedostavili, jelikož věřili, že jejich hlas by byl navíc, protože vyhraje i bez něho.
Podařilo se Trumpovi v těchto volbách oslovit nějakou specifickou skupinu voličů?
Je to muž, běloch, dělník. Říká se, že v tradičních státech, které byly dříve demokratické, tedy americký Středozápad, říká se tomu rezavý pás, státy, kde byl velmi silný průmysl a dnes oslabil, lidé přicházeli o práci, a Trump dokázal zahrát na strunu těmto lidem.
Mohlo se stát, že právě tahle skupina voličů je hůře zasažitelná průzkumy?
Ano, to je další z faktorů, který se bude dále zkoumat, do jaké míry mohl Trumpovi zajistit vítězství. Americké předvolební výzkumy jsou obecně poměrně specifické, když to srovnáme s Českou republikou, a to tím, že probíhají po telefonu nebo po internetu. Je tam velice málo osobních výzkumů. V telefonických průzkumech je návratnost 2 až 10 procent.
Takže tam opravdu hraje roli to, koho se vám podaří oslovit, a zrovna mezi Trumpovými voliči převažují lidé s nižším vzděláním, kteří jsou výzkumy méně zachytitelní, méně se jich účastní.
Analyzujete už průzkumy, budete v nich hledat poučení pro to, jak vy sami pracujete?
Velkým momentem v těchto amerických volbách byli voliči, kteří se rozhodli na poslední chvíli, a je možné, že agentury, které ta data zpracovávaly, ne úplně správně s odpověďmi těchto voličů pracovali. Měla jsem možnost prohlédnout si výsledky některých výzkumů a často se stávalo, že do těchto závěrů vstupovali jen lidé, kteří řekli, že se voleb rozhodně zúčastní.
Na základě jejich odpovědí se spočítaly proporce, ale vůbec se nezohlednily odpovědi lidí, kteří by řekli, že možná půjdou a možná nepůjdou. A protože se ukazuje, že mezi těmito lidmi byla větší podpora pro Trumpa, tak se to mohlo ve volbách zásadně projevit. To je něco, kde můžeme nabírat zkušenosti z předchozích výzkumů.