Teorie o výbuchu letadla nad Smolenskem zabrala. Polsko exhumuje tělo prezidenta Kaczyńského

Události: Poláci exhumují těla obětí smolenské tragédie (zdroj: ČT24)

Polsko znovu otevírá případ letecké havárie z roku 2010 u Smolensku, při které zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński. Podle některých členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tragédii způsobil výbuch. Stopy výbušnin se budou hledat na tělech obětí. Jako první bude 14. listopadu exhumováno tělo Kaczyńského.

Část polských rodin obětí si stěžuje, že dodnes neví, kdo v hrobech ve skutečnosti leží. Už před pěti lety bylo provedeno devět exhumací, přičemž v šesti případech se zjistilo, že v rakvích jsou jiná těla.

Z 96 rodin jich sedmnáct s exhumací nesouhlasí. Proti exhumaci někteří pozůstalí protestují v otevřeném dopise, který zaslali polské vládě. „Šest let po této strašné události tu stojíme sami a bezmocní tváří v tvář krutému a nemilosrdnému činu – naši milovaní mají být vykopáváni z hrobů,“ stojí v dopise. Rodiny se chtějí obrátit i na mezinárodní soudy. Polské úřady ovšem uvedly, že exhumace může proběhnout bez souhlasu rodin.

Polská PiS chce hledat stopy po výbušnině

Podle některých členů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) byla příčinou nehody exploze na palubě. Právě stopy po výbušnině chtějí zkoumat na pozůstatcích těl obětí. Lídr strany a bratr zesnulého exprezidenta Jaroslaw Kaczyński uvedl, že tělo jeho bratra Lecha bude mezi prvními exhumovanými. K vyzvednutí jeho těla má podle polských médií dojít 14. listopadu. Exprezident i jeho žena jsou pohřbeni v Krakově.

obrázek
Zdroj: ČT24

Vinen je Tusk a Rusko, zaznívá z Polska

Jaroslaw Kaczyński dříve prohlásil, že odpovědnost za havárii polského vládního letounu u ruského Smolensku, při níž 10. dubna 2010 zahynul prezident a desítky dalších vysokých polských činitelů, nese tehdejší vláda Donalda Tuska. Z toho, že nehodu nepřímo zavinil nedbalostí, obviňuje Kaczyński kabinet nynějšího předsedy Evropské rady Tuska už dlouho.

Ze strany PiS se také ozývají hlasy, které tvrdí, že za pádem letadla byl ruský terorismus, a nikoliv lidská chyba a špatné počasí, jak tvrdí závěry oficiálního vyšetřování. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov tyto výroky letos v březnu odmítl a označil je za nepodložené a neobjektivní.

obrázek
Zdroj: ČT24

Polská vojenská prokuratura také dříve obvinila z podílu na nehodě dva ruské letové dispečery. Moskva jakákoliv obvinění důrazně odmítá, stejně jako odmítla své občany do Polska vydat.

Strana Právo a spravedlnost také například v listopadu 2011 odmítla podpořit tehdejší ministryni zdravotnictví a pozdější premiérku Ewu Kopaczovou, když kandidovala na post předsedkyně Sejmu – dolní komory polského Národního shromáždění. Podle Kaczyńského totiž jako ministryně zdravotnictví údajně řádně nedohlédla na pitvu obětí.

Pitvy provedli hned po tragédii letadla pouze ruští experti, ovšem ne u všech obětí a navíc došlo k mnoha chybám. Ve 41 případech byly v protokolech uvedeny orgány, které byly obětem ještě zaživa před mnoha lety odstraněny. Do těl Rusové zašili například nedopalky cigaret, zbytky plastového kelímku anebo gumové rukavice, uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Letadlo se zřítilo v mlze krátce před přistáním

K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí takzvaného Katyňského masakru do západoruského Smolensku. V Katyni za druhé světové války zahynuly tisíce zajatých polských důstojníků, které postřílela sovětská tajná policie.

Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze.

Trosky polského vládního letounu
Zdroj: ČT24

Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.

  • prezident Lech Kaczyński
  • první dáma Maria Kaczyńska
  • náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
  • místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
  • místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
  • náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
  • náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
  • šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
  • guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
  • plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.

Na palubě bylo i všech pět nejvyšších velitelů armády. „V jednom okamžiku byla armáda zbavena velení,“ napsal list Gazeta Wyborcza a zároveň v komentáři položil otázku, kdo připustil, aby byli všichni vysocí polští představitelé na palubě jednoho stroje.

Polský odborník na letectví Grzegorz Holdanowskicz dříve pro média uvedl, že v Polsku neexistovaly předpisy, které by se týkaly společných letů nejvyšších představitelů země. Smolenská tragédie byla podle něj ponaučením, ze kterého je třeba vyvodit závěry do budoucna.

Tehdejší polská vláda uzavřela případ s tím, že chyboval kapitán

Vyšetřování vedla po katastrofě liberální vláda v čele s Občanskou platformou, jejímž předsedou byl Donald Tusk, a také ruská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského tupolevu.

Příčinou bylo podle shodných závěrů obou stran chybné rozhodnutí kapitána přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle polských expertů chyboval kromě kapitána i kopilot a navigátor. Ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr. Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery navíc probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk (35). Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě (podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což ale polské šetření nepotvrdilo).

Jako další faktory, které přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla (měl ho jen palubní technik). Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.

Vydáno pod