Klíčovou součástí prevence před teroristickým útokem je výměna informací. V pořadu Události, komentáře to uvedl Oldřich Martinů, zástupce ředitele Europolu. Podle jeho názoru představují velkou hrozbu zejména tzv. zahraniční bojovníci, kteří se vracejí zpět do Evropy. „Absolvovali trénink, podíleli se na bojových akcích. Nemají tedy jenom vůli a záměr spáchat teroristický útok, ale mají i zkušenosti a do jisté míry daleko větší schopnosti,“ zdůraznil bývalý policejní prezident.
Evropa se z teroristických útoků poučila, domnívá se zástupce ředitele Europolu
Jak se Evropa poučila z teroristických útoků v Paříži a Bruselu?
Myslím, že se poučila dostatečně. Uvedu příklad. Pozoroval jsem, jak se vyvíjejí čísla v případě těch zahraničních bojovníků. V prosinci 2014 jsme v naší databázi měli těchto osob osmnáct, dnes jich registrujeme okolo pěti tisíc. Na začátku o nich poskytovalo informace pouze pět až šest států, v současnosti máme informace od 22 zemí. Státy jsou mnohem více ochotné sdílet informace, týká se to i prosté výměny informací ke kauzám v oblasti vyšetřování teroristických aktivit.
Pokud máte v databázi 5000 lidí, neznamená to, že je tu obrovské riziko,
že se něco podobného může opakovat? Není to spíše negativní informace?
To číslo samo o sobě se blíží realitě. Máme povědomost o držitelích evropských pasů, kteří cestovali do válečných zón, a zůstávají tam. Máme informace i o těch, co se vrátili zpět. Představují velkou hrozbu. Absolvovali totiž trénink, podíleli se na bojových akcích. Nemají tedy jenom vůli a záměr spáchat teroristický útok, ale mají i zkušenosti a do jisté míry daleko větší schopnosti . Zahraniční bojovníky, co se vrátili do Evropy, některé státy zadržely a jsou zde vězněni. Řada z nich se však pohybuje na svobodě, což znamená, že se mohou podílet na spáchání teroristického útoku.
Martinů: Hrozbou jsou ti, co se vrací do Evropy z válečných zón (zdroj: ČT24)
Mohou je mít jednotlivé policejní složky pod kontrolou?
Odpovím-li realisticky, pak je to velmi těžké. Na druhou stranu jsou to známé osoby, které jsou identifikovány. Pokud se vrací zpátky, tak v tom v lepším případě se podaří je zadržet na hranicích, na letištích a budou pod kontrolou. Problémem je, pokud se vrátí způsobem, že nebudou zachyceny. Potom vytváří riziko na území EU. Minulý týden jsem se zúčastnil jedné bezpečnostní konference, na níž vystoupil belgický vicepremiér a ministr spravedlnosti. Řekl tam zajímavý fakt, že zabránili zhruba 200 osobám v jejich odchodu z Belgie do válečné zóny. Nepustili nikam osoby, které se radikalizovaly a chtěly se stát zahraničními bojovníky. A současně působí represivně na ty, co se už vrátily, aby nemohly spáchat teroristický čin.
V poslední době proběhly médii zprávy o tom, že se některým útokům podařilo zamezit. U kolika případů se to vlastně podaří? O jak velkých akcích se tu bavíme?
Je to široká škála. Ať se jedná o akce radikalizovaného jednotlivce, který byl radikalizován doma, po akce, které byly sofistikovanější, delší dobu připravované a řízené ze strany Islámského státu. Těch akcí byla celá řada. Ve Francii a zejména v Německu, kde se podařilo rozbít skupinu, která se připravovala na teroristický útok. Jestliže se nic špatného nestane, tak se o tom nemluví. A právě prevence je nejpodstatnější z hlediska sdílení a výměny informací – tak, aby došlo k zabránění teroristickému útoku.