Jedna z největších profesních sociálních sítí, LinkedIn, by mohla přijít o část svých uživatelů. Ruské Federální služby pro dohled nad médii Roskomnadzor přesvědčily moskevský soud, aby síť v této zemi zakázal.
Ruské úřady se snaží zakázat síť LinkedIn
Ruské úřady se snaží zakázat síť LinkedIn (zdroj: ČT24)
Roskomnadzor, Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií došla k závěru, že síť LinkedIn, která slouží k hledání zaměstnání, nelegálně sdílí osobní data uživatelů bez jejich vědomí.
- Světově největší sociální síť pro podporu podnikových sítí a hledání zaměstnání. Od roku 2015 celkový počet registrovaných účastníků přesáhl 400 milionů. Z Ruska je evidováno kolem 5 milionů uživatelů.
Ještě dalekosáhlejší důsledky může mít fakt, že tato sociální síť sbírá osobní data uživatelů z Ruska, aniž by je ukládala na servery umístěné v Rusku.
To je přitom v této zemi zákonem daný požadavek, který vešel v platnost 1. září 2015. Pro LinkedIn by to znamenalo pořídit zde servery za asi padesát milionů korun. Firma, kterou právě kupuje gigant Microsoft, ale s místními úřady vůbec nekomunikuje.
„Úřad pro dohled nad médii teď má možnost zablokovat tuto sociální síť. Udělá tak precedent, jehož cílem bezpochyby není síť LinkedIn, ale jiné velké společnosti,“ uvedl Pavel Čikov, vedoucí mezinárodní skupiny hájící lidská práva Agora. Kontroverzní zákon však v praxi respektuje jen málokterá zahraniční společnost. Kdo ale nařízení porušuje, ocitne se na seznamu, který takové stránky eviduje, a nakonec to může vést až k zablokování jeho služeb v celé zemi. Právě to nyní postihlo LinkedIn.
Úřad pro dohled nad médii hodlá v příštím roce vymáhat uplatnění zákona i po největších globálních hráčích, jako je Facebook nebo Twitter. Ty zatím problémy nemají – stejně jako největší ruská sociální síť V kontaktě, ta ale automaticky úřadům poskytuje všechny údaje o lidech, kteří ji využívají. Několik jich už za aktivity na síti skončilo před soudem.
LinkedIn
Problémem jsou úniky dat i servery mimo Rusko
Podle listu Kommersant se federální služby Roskomnadzor rozhodly zasáhnout poté, co LinkedIn čelil už několikátému úniku dat. Na soud se služba obrátila údajně proto, že společnost LinkedIn žádné oficiální zastoupení v Rusku nemá.
Síť má přitom v zemi přes 5 milionů registrovaných uživatelů, přičemž zhruba polovina z nich je aktivní, a celosvětově ji používá více než 400 milionů lidí.
V žalobě je podle listu Kommersant uvedeno, že LinkedIn shromažďuje a zpracovává data ruských občanů, včetně těch, kteří na této sociální síti nejsou přihlášeni. Tím měla firma narušit některé zákony na ochranu soukromí.
Soud měl podle Kommersantu rozhodnout ve prospěch vlády 4. srpna, kdy začal podnikat kroky k omezení přístupu k dané sociální síti po celé zemi. LinkedIn se v prvním stupni řízení neúčastnil, nicméně v jednání bude pokračovat 10. listopadu.
LinkedIn
Pokud LinkedIn soud prohraje, mohlo by jít na území Ruské federace o zásadní rozsudek i pro další sociální sítě, jako jsou Facebook, Twitter a další.
Možnost zablokování sociální sítě řeší Moskva ve chvíli, kdy je v Česku ve vazbě údajný ruský hacker Jevgenij Nikulin. Toho kalifornský federální soud obvinil z krádeže dat právě z LinkedInu. Rusko ostře protestuje proti jeho zadržení a možnému vydání do Spojených států.
Blokování nejen pro LinkedIn
- Kvůli článku, který měl obsahovat informace o zakázaných drogách, rozeslal v roce 2015 Roskomnadzor požadavek na zablokování přístupu ke svobodné internetové encyklopedii Wikipedia. Po úpravě článku byl zákaz zrušen.
Ruská vláda blokuje stránky, které proti ní vystupují, weby odsuzující konflikt na Ukrajině nebo ty, které podporují opozici.
V letech 2012 a 2013 dala některým činitelům oprávnění blokovat jakékoli stránky, které šíří informace o sebevraždách, drogách, dětské pornografii a mladistvých obětech, nebo weby, které vyzývají k neschváleným veřejným akcím a shromážděním.
Kabinet také vyvíjí tlak na velké zahraniční společnosti jako Google, Twitter nebo Facebook, aby odstranily některé příspěvky. V druhé polovině roku 2014 tak Facebook omezil přístup k 55 příspěvkům.
Rusko však není jedinou zemí, která blokuje některé webové stránky nebo sociální sítě.
Čína
V nejlidnatější zemi světa byl Google podle analytiků zablokován už v roce 2002. V roce 2006 vyhledávací gigant přistoupil na cenzurní opatření a byla spuštěna čínská verze. Jedním z hlavních důvodů je prý poskytování pornografie.
Videoserver Youtube, patřící Googlu, byl poprvé zablokován v roce 2008 během nepokojů v Tibetu. Podle mluvčího čínského ministra zahraničí Qin Ganga tak učinili, aby zabránili šíření škodlivých informací.
Stejně tak byl po nepokojích v Sin-ťiangu v roce 2009 zablokován Facebook, dva roky na to se zákazu dočkal i Twitter. Místo něj teď Číňané využívají sociální síť Weibo.
Při protestech v Hong Kongu v roce 2014 Čína omezila přístup k fotografické síti Instagram. Ten je údajně možný jen někdy, většinou však nejde nahrát obrázek. Podle serveru GreatFire, který se zabývá internetovou cenzurou v Číně, je stránka blokována z 92 procent.
LinkedIn v Číně podléhá jen částečné cenzuře.
Čínská sociální síť Weibo
Severní Korea
Jedna z nejtvrdších diktatur světa je také zemí s nejtvrdšími cenzurními opatřeními. V červnu 2016 KLDR oficiálně oznámila, že zablokovala Facebook, YouTube, Twitter a mediální stránky Jižní Koreje. Mimo jiné znepřístupnila stránky se „sexuálním obsahem a weby pro dospělé“.
V září 2016 se kvůli konfigurační chybě ukázalo, že severokorejská verze internetu dovoluje přístup pouze na 28 domén se zakončením .KP.
Saúdská Arábie
Stránky, které mají „škodlivý, ilegální a útočný obsah nebo vystupují proti islámu“, jsou v Saúdské Arábii oficiálně blokovány. Přístup je zakázaný i k webům s pornografií.
Připojit se nedá ani na stránky patřící organizacím, které se zabývají lidskými nebo politickými právy – například Saudi Civil and Political Rights Organization (ACPRA) nebo Arab Network for Human Rights Information (ANHRI).
Také je zakázán přístup na weby náboženských menšin v zemi, disidentů nebo politických oponentů. Celkem Saúdská Arábie zablokovala 400 tisíc stránek.
V roce 2012 vláda hrozila, že zablokuje YouTube, pokud Google jako majitel stránky neomezí přístup k videu, které urážlivě znázorňovalo proroka Mohameda. Google video v Saúdské Arábii zablokoval.
Kvůli kritice královské rodiny také saúdská Komise pro komunikační a informační technologie požádala Facebook, aby smazal některé příspěvky.
Kuba
Dostupnost informací na Kubě omezuje zejména nedostatek technologií. Internetové připojení nebylo donedávna na Kubě příliš rozšířené kvůli vysoké ceně a malé rychlosti. V posledních letech začala vláda navyšovat počet míst, kde se dá připojit k levnějšímu a rychlejšímu internetu. Otevřela kolem 40 hotspotů s placenou Wi-Fi.
Obyvatelé Kuby se mohou připojit pouze na intranet, který kontroluje vláda, a k e-mailu. Dostupné jsou i zahraniční zpravodajské weby jako BBC, El Pais nebo Financial Times.
Omezení ovšem platí pro disidentské nebo nezávislé zpravodajské portály. Stejně tak se nedá připojit ke stránkám organizací aktivistů jako Patriotic Union of Cuba (UNPACU).
Na univerzitách a ve vládních institucích jsou blokované sociální sítě Facebook a Twitter. Připojit se na ně dá v internetových kavárnách nebo hotelech, aktivita na nich je však stále monitorována. Další blokované stránky jsou Yahoo, MSN nebo Hotmail.