Moskva chce zjednodušit vysílání svých vojáků na „protiteroristické“ operace do zahraničí. Umožnit by to měl vládní návrh novely o vojenské službě předložený parlamentu. Návrh počítá s tím, že vojáci budou smět pro určité typy operací uzavírat krátkodobé smlouvy. Ruský list Vedomosti podotýká, že Rusko může tyto vojáky využít také pro takzvanou „hybridní válku“, kterou podle mnohých západních médií vede země na Ukrajině.
Rusko chystá zákon, který zjednoduší nasazení vojáků v zahraničí
Až dosud Moskva nasazení ruských vojáků na straně separatistů v Donbasu na Ukrajině popírala a tvrdila, že jde o „dobrovolníky“, popřípadě o vojáky „na dovolené“. Vedomosti uvádějí, že podobné eufemismy po schválení novely v parlamentu už nebudou zapotřebí.
Podle návrhu budou moci vojenští profesionálové i branci uzavírat krátkodobé (půlroční až roční) smlouvy pro účast ve specifických bojových misích. Nebudou tak vázáni dlouhodobými kontrakty, které se státem v současnosti uzavírají na dva až pět let (v závislosti na typu pozice).
Krátkodobé smlouvy jsou teď legální jen za výjimečných okolností, ke kterým patří odstraňování následků živelních pohrom, obnovení ústavního pořádku či obnova míru a bezpečnosti. Nelze je ale využít pro protiteroristické operace včetně zahraničních. Právě mise pro potlačení mezinárodní teroristické činnosti mimo Rusko a „jiné mimořádné události“ budou ale nově součástí tohoto výčtu.
Ruští vojáci na Krymu
Novela má podle ruského deníku Vedomosti „zužitkovat zkušenost posledních vojenských tažení“ a „zjednodušit provedení zvláštních operací regulérními armádními jednotkami“.
Legalizace krátkodobých kontraktů s vojáky plnícími „zvláštní úkoly“ ve vlasti či v cizině s sebou nese i udělení všech práv a výsad těmto vojákům. V praxi to může znamenat, že dosavadní „výjimečné“ a „jedinečné“ válečné akce se mohou stát naprosto typickými, píše list.
Vojáci už by nebyli v pozici žoldáků - rekreantů
Vedomosti připomínají, že změna má i ekonomický rozměr. „Poslední tažení a hybridní války ukázaly, že mnozí ruští vojáci jsou ochotni riskovat život kvůli státním zájmům, ale současně požadují od státu záruky pro případ smrti, těžkého zranění či zajetí. Nechtějí být žoldáky-rekreanty či zaměstnanci soukromých válečných firem, pokud jejich rodinám bude hrozit ztráta příjmů a dávek od státu v případě smrti či invalidity živitele,“ zdůraznil list.
Moskva by podle listu Vedomosti mohla vojáky s krátkodobými kontrakty nasadit například v případě průniku islámských radikálů z Afghánistánu do Tádžikistánu či Uzbekistánu, anebo v Libyi. Nasazení armády proti mezinárodnímu terorismu přitom ani nevyžaduje souhlas horní komory parlamentu.
List RBK zase cituje experty, podle kterých nový zákon může zlegalizovat ruské žoldnéře již válčící v Sýrii v počtu asi 2500 mužů, většinou bývalých vojáků, a to za peníze ze státní pokladny. Podle odhadu RBK jde o sumu sahající od 5,1 miliardy po 10,3 miliardy rublů (asi dvě až čtyři miliardy korun).
Vznikne ruská cizinecká legie?
RBK dále cituje odborníka na mezinárodní právo ze Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, podle něhož by zákon mohl být základem pro ruskou cizineckou legii. Tam by vojáci sloužili výměnou za získání občanství, odměny nebo jiné výhody.
S názory expertů oslovených RBK nesouhlasí zástupce vedoucího výboru Rady federace pro obranu a bezpečnost Franz Klincevič. Zákon je podle něj zaměřen na řešení krátkodobých úkolů za hranicemi Ruska.