Evropská unie není v nejlepší formě, jsme v existenciální krizi, uvedl v projevu před europoslanci ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Problémy podle něj vytváří populismus a velké nacionální zájmy. Rozhodnutí Británie odejít z EU ale Unii neohrozilo, zdůraznil Juncker. „Následujících dvanáct měsíců bude zásadní období pro dosažení lepší Evropy,“ uvedl.
Jsme v existenciální krizi, uvedl Juncker v projevu o stavu EU
Brexit
„Respektujeme a litujeme britského rozhodnutí, ale EU není ohrožena. Byli bychom rádi, kdyby nás navštívili britští kolegové a začali vyjednávat o vystoupení z EU. Chceme, aby Spojené království zůstalo přítelem EU,“ uvedl Juncker k červnovému rozhodnutí Britů opustit evropský celek.
Od červnového britského referenda sílí v Unii debata o budoucnosti bloku a také o tom, jak občanům členských zemí vrátit důvěru v celý unijní projekt. O věci mají v pátek v Bratislavě jednat prezidenti a premiéři zemí EU s výjimkou Velké Británie.
Krátce po Junckerově projevu oznámila Evropská komise ustavení vyjednávacího týmu. Skupina, kterou budou podporovat experti komise, má odpovídat přímo Junckerovi. Pod vedením někdejšího francouzského komisaře Michela Barniera bude od října připravovat a následně jménem komise vést jednání s britskou stranou. Koordinovat má veškeré strategické, operační, právní i finanční otázky jednání. Barnierovou náměstkyní bude Sabine Weylandová z ředitelství komise pro obchod.
Solidarita
Podle Junckera by měly členské státy více spolupracovat. „Evropské národy si zvolily spolupráci. Je důležité si to pamatovat,“ podotkl šéf EK. Počet oblastí, kde státy solidárně pracují spolu, je podle něj málo.
Jsou mezi námi rozdíly a někdy se hádáme, ale konflikty řešíme u stolu a ne v zákopech.
Evropská komise navrhuje zřízení „evropských sborů solidarity“. Mladí lidé z celé EU budou v jejich rámci moci nabídnout své síly a pomoc v krizích jako je migrace či nedávné zemětřesení v Itálii. Vzniknout by měly co nejdříve a v roce 2020 podle Junckera mít k dispozici až 100 tisíc mladých Evropanů.
obrázek
Bezpečnost
Pro dosažení lepší Evropy bude podle Junckera rozhodující následující rok. Změnit by se měla například společná obrana. Evropa se podle šéfa Komise musí dokázat bránit zvnějšku i zevnitř. Evropská unie by podle něj měla mít společné vojenské velitelství a měla pracovat směrem ke společné vojenské síle, která by se doplňovala se Severoatlantickou aliancí.
„Už dál nemůžeme záviset na silách členských zemí. Musíme zajistit obranu našich zájmů společně,“ prohlásil předseda unijní exekutivy. V posledních deseti letech EU zorganizovala přes tři desítky vojenských a civilních misí. „Ale nemáme trvalé struktury a bez nich nejsme schopni pracovat efektivně. Musíme mít evropské velitelství,“ prohlásil Juncker.
Propojení evropských vojenských zdrojů je podle něj oprávněné. Nedostatečná spolupráce v této oblasti totiž znamená ztráty mezi 20 až 100 miliardami eur ročně, upozornil Juncker. Evropský obranný průmysl a výzkum a inovace v této oblasti chce komise podpořit prostřednictvím nového Evropského obranného fondu, který by měl vzniknout ještě do konce letošního roku.
GALERIE
Juncker o stavu EU
Terorismus
Juncker připomněl, že v loňském roce se v EU odehrálo 14 teroristických útoků. „Musíme teroristům ukázat, že jejich útok na naše hodnoty nemá naději na úspěch,“ prohlásil. Evropská tolerance ale nesmí jít na úkor bezpečnosti.
Evropa hlavně znamená mír. Není náhoda, že nejdelší mírové období v historii Evropy začalo s vytvořením evropských společenství. Zatímco ve světě nyní probíhá 40 ozbrojených konfliktů.
Migrace
Juncker nynější slovenské předsednictví EU vyzval, aby pomohlo překonat rozdíly mezi těmi, kdo jsou zdrženliví vůči integraci uprchlíků ve svých společnostech a těmi, kdo si stejně jako on myslí, že spravedlivý podíl všech členů EU na přerozdělování běženců je zásadní.
Vyzval také k rychlé akci Řecka i EU jako celku k ochraně těch dětí mezi běženci, které nikdo nedoprovází.
Juncker řekl, že solidarita se nedá nakázat a musí přicházet přímo od srdce. Evropská komise přitom v posledním roce velmi vehementně prosazovala vznik stálého přerozdělovacího mechanismu na migranty. Jeho slova se tak chápou jako reakce na fakt, že příkop mezi novými a starými členskými státy se právě kvůli uprchlické krizi prohlubuje.
Syrská krize
Evropa by podle Junckera měla být daleko více zapojena také do řešení krize v Sýrii, která je jedním z hlavních důvodů nynější migrační krize. „Evropa je hrdá na to, že je měkkou silou. Ale ve světě, který je stále nebezpečnější, to nestačí,“ poznamenal předseda unijní exekutivy.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová by se proto podle něj měla stát skutečným „ministrem zahraničí“ EU, měla by spojit úsilí národních diplomacií a s celou touto vahou zasednout u stolu, kde se o Sýrii jedná. O řešení syrské krize jednají nyní především USA a Rusko, které také nedávno dohodly poslední pokus o příměří. Evropa by měla přijít s vlastní strategií pro řešení syrské krize, řekl Juncker.
Kontrola hranic
Juncker: „Naše hranice jsou křehké a my musíme vědět, kdo sem vstupuje."
Všichni lidé přijíždějící do EU by měli být v budoucnu registrováni v novém systému, jehož vznik EK navrhne do listopadu. „Budeme velmi přísní ohledně toho, kdo se může dostat přes hranice. Každý, kdo bude přijíždět do EU, či ji bude opouštět, bude registrován,“ slíbil Juncker.
Zaznamenáváno podle něj bude automaticky datum i důvod cesty a bude tak možné určit, kdo má na cestu právo ještě před tím, než dotyčný na evropské území dorazí. Posílena má být policejní agentura Europol tak, aby mohla lépe pomáhat s výměnou informací.
Společná evropská pohraniční a pobřežní stráž by podle Junckera měla začít plně pracovat už v říjnu a ne až na konci roku, jak bylo původně plánováno. Na bulharských hranicích by podle něj mělo být rozmístěno dodatečných 200 pohraničníků s pěti desítkami kusů techniky.
obrázek
Investice
Kromě politických a společenských otázek Juncker představil i nový investiční plán Unie. K roku 2022 by měl dosáhnout 620 miliard eur, což je dvojnásobek nynějšího objemu.
Evropská komise chce také podporovat investice v klíčových zemích Afriky a Blízkého východu. Juncker v této souvislosti zmínil částku 44 miliard eur (asi 1,19 bilionu korun), kterou by v případě zapojení členských zemí a dalších partnerů bylo možné až zdvojnásobit.
Digitální trh
Juncker navrhl také reformu digitálního trhu. EK chce zajistit, aby všechny domácnosti v EU měly do roku 2025 přístup k internetu s připojením o rychlosti minimálně 100 megabitů za sekundu. V případě veřejných institucí, jako jsou školy, nemocnice nebo dopravní terminály, pak bude připojení ještě výrazně rychlejší, v řádu gigabitů.
Každý členský stát by měl zajistit, aby nejméně v jednom z jeho velkých měst byla do roku 2020 zprovozněna nejmodernější 5G síť poskytující bezdrátové připojení páté generace. Ve stejném roce by mělo být na veřejných místech k dispozici bezplatné bezdrátové připojení.
obrázek
Junckerův plán počítá s tím, že k finančně náročným investicím do budování nových sítí uvolní velkým operátorům jako Deutsche Telekom či Orange ruce vstřícnější pravidla, která by pro ně mohla znamenat růst příjmů. Regulace hodlá EK omezit například v případě společných investičních projektů několika velkých firem či pro menší společnosti, které by se chtěly připojit k budování moderních sítí.
Nová pravidla počítají i s lepším zabezpečením internetových komunikačních služeb, jako je například aplikace WhatsApp společnosti Facebook.
„Chci, aby novináři, vydavatelé a autoři dostávali za svou práci spravedlivou odměnu, a to bez ohledu na to, zda ji vytvářejí ve studiích nebo v obývacích pokojích, zda je šířena off-line nebo on-line, zda je publikována přes kopírovací stroj nebo odkazem na internetu,“ uvedl Juncker další návrhy.
Komise připomněla, že lidé v EU k poslechu hudby či sledování filmů často využívají internetové služby jako je YouTube či SoundCloud. Autoři a majitelé práv ale často v takových případech nemají možnost o použití „svého“ obsahu rozhodnout a ani za něj nedostanou odměnu.
Ekonomika
Podpořil znovu předložený návrh Komise na nová pravidla odměňování pracovníků vysílaných do zahraničí. Věnoval se také otázce nezaměstnanosti, daňovým únikům, mzdám zaměstnanců na stejné pracovní pozici, které by podle něj měly být stejné, a dále boji proti levnému zboží z Číny, podpoře evropských farmářů nebo změnám v roamingu.