Saúdskoarabský velký muftí šajch Abdal Azíz bin Abdalláh Šajch nepovede nedělní modlitbu v mešitě v okrsku Arafát. Ta je přitom vrcholem obřadů při pouti do Mekky. Velký muftí modlitbu nepovede poprvé za 35 let. Duchovní nedávno vyvolal pozdvižení kritikou íránských vůdců, jež označil za nemuslimy. Podle listu Ar-Rijád ho v neděli nahradí šajch Sálih ibn Humajd.
Muftí Saúdské Arábie nepovede modlitbu při pouti do Mekky. Poprvé za 35 let
Velký muftí vedl modlitby v mešitě Namira v době muslimské poutě hadždž od roku 1981. Mešita se otevírá pouze jednoročně, právě v době pouti. Šajch Abdal Azíz bin Abdalláh Šajch se sám rozhodl modlitbu nevést a odůvodnil to podle saúdskoarabského tisku zdravotními důvody.
Velký muftí tento týden reagoval prudce na kritiku z Íránu. Tamní duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí totiž v pondělí obvinil Saúdskou Arábii, že zavraždila muslimské poutníky zraněné při loňské tragédii v Mekce. Při pouti tam bylo ušlapáno nebo se udusilo přes dva tisíce lidí a stovky dalších byly zraněny. Mezi mrtvými bylo přes 460 Íránců a Teherán kvůli tomu nepustil íránské občany na letošní pouť.
Saúdskoarabský velký muftí šajch Abdal Azíz bin Abdalláh Šajch
Velký muftí řekl, že íránští vůdci nejsou muslimové. Konflikt pak dovršil íránský prezident Hasan Rúhání, když vyzval muslimský svět, aby potrestal saúdskoarabskou vládu za bezpečnostní selhání při loňské pouti.
Saúdská Arábie letos zpřísnila bezpečnostní opatření tak, aby zabránila nekontrolovanému pohybu lidí. Poutníci jsou vybaveni elektronickými náramky, které umožňují rychlou identifikaci s pomocí telefonu. Írán ale tvrdí, že ani letos není bezpečnost dobrá.
Do Mekky se sjelo z ciziny na pouť 1,4 milionu věřících. V neděli obřady vyvrcholí denním modlením a dlením na pahorku Arafát, v jehož okrsku je také mešita. V pondělí bude následovat symbolické kamenování Satana a začne svátek oběti - íd al-adhá.