Izraelsko-palestinský spor o hlavní město židovského státu v poslední době opět nabírá na obrátkách kvůli jedné české učebnici. Ta píše o Jeruzalémě jako o izraelské metropoli, i když to žádný stát na světě neuznává. Atlas se ale zatím ani kvůli diplomatické přestřelce měnit nebude. „Nejde jen o území a politický spor, ale i o náboženský spor, což komplikuje hledání kompromisu,“ poznamenal analytik Břetislav Tureček.
Boj o hlavní město Izraele na mapách: Kromě území jde i o víru, říká Tureček
Dle mezinárodního práva nemá uznané hlavní město ani Izrael ani Palestina. „To, že Izraelci trvají na Jeruzalémě jako hlavním městě, je logické vzhledem k historii země i k náboženskému rozměru. Na druhou stranu Izrael není úplně typickým státem, vznikl na základě rozhodnutí mezinárodního společenství, na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN z listopadu 1947, a toto rozhodnutí mluvilo o tom, že v britské mandátní oblasti vznikne jak židovský stát, tak také arabský s tím, že Jeruzalém bude město pod mezinárodní správou,“ podotkl Tureček. Rezoluci tehdy odmítly arabské státy.
GALERIE
Izrael
Izrael vyhlásil Jeruzalém svým hlavním městem v roce 1949 - má tam své sídlo vlády, nejvyššího soudu i parlamentu. Žádná země ale tento krok neuznala. „Z našeho pohledu byl Jeruzalém stejně jako třeba Nábulus okupován v roce 1967 (šestidenní válka) - tedy východní část Jeruzaléma. A my věříme, že tam je naše hlavní město,“ řekl zpravodaji ČT člen Výkonného výboru Organizace pro osvobození Palestiny Ghassan Šaká.
Třeba Spojené státy ani neuznávají západní, židovskou část města za součást Izraele, připomněl Tureček. V osmdesátých letech dokonce Izraelci označili Jeruzalém za jednotné nedělitelné město, což odsoudila Rada bezpečnosti OSN a z města se stáhly poslední ambasády.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu
Kvůli české učebnici se dokonce demonstrovalo
V srpnu se proti uvedení Jeruzaléma jako izraelského hlavního města v českém školním atlase společnosti Shocart ostře ohradila palestinská ambasáda, která žádá napravení chyby. Kauzu rozpoutalo, když výtisk přinesly domů děti z místní palestinské komunity.
Palestinci požadují, aby Jeruzalém nahradil světově uznávaný Tel Aviv. Ministerstvo školství ale zatím do učebnice zasahovat nechce, protože má schvalovací doložku platnou do roku 2017. Pomoci má vysvětlení mezinárodního postavení města.
Rozhodnutí resortu ocenilo ve středu několik desítek příznivců Izraele, kteří se sešli na Václavském náměstí v Praze. „Slavná slova Václava Havla jsou: pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Co jsme, bohužel, viděli, jsou lži a nenávist ze strany našich sousedů. Snaží se popřít izraelské dějiny v Jeruzalémě,“ sdělil zpravodaji ČT starosta Jeruzaléma Nir Barkat.
Demonstrace na podporu stávající verze českého atlasu
Spory kolem Jeruzaléma mají i náboženský rozměr – jde o klíčové místo pro židy, křesťany i muslimy. „V roce 1967 navíc východní Jeruzalém tvořilo nějakých 28 arabských vesnic, později tam Izrael začal stavět židovská sídliště. Takže oddělit dnes tehdejší západní a východní Jeruzalém je prakticky nemožné, protože stovky tisíc židovských osadníků by zůstaly na palestinské straně,“ konstatoval Tureček.
Tel Aviv izraelskou metropolí nikdy nebyl. Dočasně v něm kvůli bezpečnosti sídlila vláda, když v roce 1948 nově vyhlášený stát napadly arabské armády. Ze stejného důvodu se v moderním městě na pláži ocitly i ambasády.
Nejde o jediný případ, kdy údaje v mapách jitří emoce – třeba Google zobrazuje různě hranice mezi Krymem a Ukrajinou. V české verzi je mezi oběma zeměmi přerušovaná čára, v ruském náhledu je ale čára plná. Značí tak platnou hranici, jak ji uznává Kreml.
Hranice mezi Krymem a Ukrajinou