Londýn po 350 letech opět v plamenech. Město si připomíná nejhorší požár v historii

V Londýně začínají připomínkové akce k příležitosti 350. výročí nejničivějšího požáru v historii britské metropole. Plameny tehdy připravily během tří dnů o domov 80 tisíc lidí. U Temže budou v neděli statisíce lidí sledovat dramatický výjev – na řece bude zapálena 120 metrů dlouhá plující maketa historické části Londýna.

V Londýně odstartoval „Burning festival“, v rámci něhož mohou návštěvníci projít třeba Hořící zahradou. Řada galerií nabídne nejrůznější výstavy tematicky zaměřené na požár. Jedna z nich mapuje proměnu slavné katedrály Svatého Pavla, další pak obnovu zničené části metropole mezi lety 1666 až 2016.

Průvodci nabízejí Londýňanům i turistům procházky po zasažených oblastech a Londýnské muzeum převypráví zájemcům příběh požáru. Tragickou událost připomene rovněž velkolepý ohňostroj.

Nejočekávanější atrakcí je ale hořící dřevěná maketa části Londýna ze 17. století:

Vše začalo neuhašeným ohněm v peci králova pekaře

S datem 1666 obsahujícím číslo všeobecně uznávané jako označení satana lidé věřili, že požár Londýna je spolu s epidemií moru zvěstováním posledních dní. Ničivý požár vypukl v ulici Pudding Lane v domě pekaře.

„Šlo o souhru nešťastných náhod. Byla noc ze soboty na neděli a pekař zapomněl uhasit oheň v peci, ve které pekl pro krále (Karla II.). Z rozžhavené pece někdy ve dvě hodiny ráno přeskočila jiskra, od naštípaného dříví se vzňal celý jeho dům a pak se oheň šířil rychle celou londýnskou City,“ prohlásil spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Požár se týkal historického Londýna, tedy území asi jedné čtvereční míle, kde je nyní finanční centrum a nikdo zde prakticky nežije, podotkl Kytka. Šíření plamenů pomohlo suché počasí a hustá nástavba, ale hlavně nedostatečná výbava tehdejších hasičů. „Jedinou obranou byla demolice dalších domů a ulic, a to tehdy nemohlo stačit,“ uvedl Kytka.

Oblast zasažená požárem v roce 1666
Zdroj: ČT24 / Wikipedia.org / Google Earth

Počet obětí může jít i do tisíců

Hovoří se o šesti, maximálně šestnácti obětech. Některé zdroje ale spekulují o možnosti až tisíců mrtvých v důsledku nadýchání kouře. Zničeno bylo celkem více než 13 tisíc domů, 90 kostelů a o střechu nad hlavou přišla asi šestina obyvatel města.

„Historikové spekulují, že v centru požáru byla tak vysoká teplota, že mnozí Londýňané uhořeli na místě bez jakýchkoli stop, protože neexistovaly matriky. Navíc se spekuluje o tom, že mnozí Londýňané zemřeli v důsledku toho, že osmdesát tisíc lidí zůstalo bez domova v chladu a trvalo dlouho, než se pro ně podařilo najít náhradní ubytování,“ konstatoval Kytka.

Požár měl paradoxně i pozitivní dopady – jednak uhořela většina krys, které tehdy roznášely mor – a díky požáru se proslavil český kreslíř a barokní rytec Václav Hollar. Díky jeho dílům byla zachována podoba Londýna před požárem alespoň na plátně.

„Je to jedno z hlavních děl, které pomáhá historikům při rekonstruování toho, jak Londýn vypadal. Ve sbírkách britských institucí jsou dodnes desítky kopií jeho rytin z té doby,“ poznamenal Kytka.

Výstavbou nového City byl pověřen slavný architekt Christopher Wren, jehož impozantní díla včetně obnovené katedrály Svatého Pavla může návštěvník Londýna obdivovat dodnes.

Druhý velký požár ve své historii prodělal Londýn při bombardování německých vzdušných sil z 29. na 30. prosince 1940. Zápalné bomby svržené onu noc z německých bombardérů zažehly v londýnském City přes 1400 požárů. Živelnému ohni podlehla většina budov v centru města a přilehlém okolí.