Záplavy po silných monzunových deštích dosáhly na indické řece Ganze rekordních úrovní. Už v minulých týdnech kvůli katastrofě umíraly stovky lidí, další tisíce musely své domovy opustit. Při analyzování vleklého problému se přitom hodí hledět nejen k nebesům, ale hlavně opačným směrem.
Záplavy na Ganze lámou rekordy. Příčina je nejen na obloze, ale i pod vodou
Řeka Ganga a její přítoky se při několikadenních monzunových deštích vylily z břehů a vyhnaly lidi do nouzových táborů ve státech Mádhjapradéš, Bihár, Uttarpradéš, Rádžasthán a Uttarákhand. Zničeno bylo velké množství úrody na polích a poškozeny byly i komunikace. Přerušena byla na mnoha místech dodávka elektrického proudu a telefonní spojení.
V těchto místech řeka překonala předchozí záznamy. Úroveň záplav je bezprecedentní, uvedly indické hydrologické úřady. Třetí největší vodní tok Indie teče skrze severoindické státy a vlévá se do Bengálského zálivu. Monzunové období se silnými srážkami zde trvá od června do září.
GALERIE
Rekordní záplavy v Indii jsou výsledkem rostoucí vrstvy sedimentů
K rekordnímu zvednutí hladin v mnoha státech přitom došlo navzdory faktu, že v minulém týdnu síla dešťů mírně opadla. Od června navíc srážky byly jen průměrné. Podle expertů přitom není na vině obloha, ale naopak země: respektive stále se zvyšující vrstvy usazených naplavenin. Ganga je v tomto ohledu jednou z nejvíce postižených řek.
Geologové v tomto ohledu svalují vinu také na rostoucí množství sesuvů v Himalájích, které k vyšší úrovni sedimentů měly přispět. „Pokud budeme moci zasáhnout do úrovně sedimentů, můžeme kontrolovat i povodně, které se staly chronickým problémem povodí gangy,“ uvedl šéf indické vodohospodářské komise.
Zanášení koryt považuje za hlavní příčiny také Výzkumný ústav Wadia, který se zabývá geologií himalájského masivu. „S odstraňováním sedimentů je nutné začít ihned. Je nutné k tomu přistoupit vědecky,“ uvedl šéf institutu Anil Kumar Gupta.
Záplavy v Indii
Snahu zasáhnout navíc komplikuje i jedno neblahé dědictví minulosti: masivní těžba písku ke komerčním účelům. Do ní zasáhl až před dvěma lety soud, když povolil těžbu jen s platnou licencí. „Zmíněné dolování písku probíhalo právě u koryt řek a vodní toky značně narušilo,“ dodává Gupta.
Před velkou vodou by tak mohly chránit třeba plánované přehrady – kromě kontroly vodního režimu by zamezily i hromadnému opouštění domovů. „Přehrady, které projektujeme, zadrží vodu z povodní. Máme navíc technologii schopnou regulovat říční nánosy,“ zmínil hydrolog.