Mezinárodní tým archeologů zkoumá jeden z největších objevů poslední dekády. Na izraelském pobřeží poblíž Aškelonu vůbec poprvé odkryl neporušený hřbitov biblických Filištínů. Věří, že jim pomůže osvětlit původ a zvyky tajuplného národa, z nějž podle legend vzešel obr Goliáš.
Experti se v Izraeli snaží odhalit zvyky a původ tajuplných Filištínů
Ve 150 hrobech leží 211 koster a vědci se domnívají, že hřbitov je ve skutečnosti mnohonásobně větší. „Můžeme se zaměřit na DNA získané z jejich kostí. Abychom se na ně mohli podívat jako na národ. Odkud přišli, jaké byli jejich kořeny, s kým se mísili,“ konstatovala kurátorka sbírek doby měděné a bronzové z Izraelského muzea Nurith Gošenová.
Nad pradávným národem by se už dávno uzavřela hladina zapomnění, nebýt podrobného popisu z pera jejich úhlavních nepřátel - starých Izraelitů. Tóra se o nich zmiňuje skoro 300krát.
Asi nejznámější je příběh o souboji filištínského obra Goliáše s pastýřem a budoucím židovským králem Davidem. Proběhnout měl na jiném nalezišti - v údolí Ela, kam pravidelně jezdí i čeští archeologové.
„Filištíni kolem roku tisíc před naším letopočtem vytvořili na jihozápadním pobřeží Izraele své městské státy. Stali se konkurenty, ne-li nepřáteli, Izraelitů,“ podotkl ředitel Fulbrightova archeologického ústavu Matthew J. Adams.
Po Filištínech zbyla specifická keramika, která naznačuje, že do Orientu připluli přes moře z řeckých ostrovů nebo z Kréty. Nově objevené hrobky běžných lidí, velmožů i válečníků by měly pomoct odhalit zcela neznámé informace o jejich životě, kultuře a víře.
Ironií osudu zanikla filištínská říše na východním pobřeží Středozemí ve stejné době jako království jejích židovských soupeřů - při babylonské invazi v 6. století před naším letopočtem. Na rozdíl od Izraelitů to ale pro Filištíny znamenalo definitivní zkázu.