Na rusko-čínském ostrově
O neobydlený ostrov na soutoku řek Amur a Ussuri se obě země léta přely. V roce 2008 jej dohoda rozdělila na dvě poloviny – čínskou a ruskou. Nakonec rozhodl politický kalkul a snaha posílit partnerství obou zemí jako protiváhu NATO.
Rozdíl mezi dvěma částmi ostrova je přitom patrný na první pohled. Zatímco z čínské poloviny se stává turistická atrakce, na ruskou část ostrova a do okolních vesnic se dá dostat jen s povolením a v doprovodu pohraniční stráže.
Vezmeme si zpět i druhou polovinu, tvrdí Číňané
Číňané na ostrov organizují turistické zájezdy s cílem posílit národní sebevědomí. Jako důkaz svého mocenského a hospodářského vzestupu zde postavili obří památník.
„Tato půda patří našemu státu, vzali jsme si ji zpátky. To vskutku dokazuje sílu našeho národa,“ řekl turista z provincie Ťiang-su. „Doufáme, že až bude naše země silnější, vezmeme si zpátky i druhou polovinu ostrova, pokud to půjde,“ uvedl turista z provincie Gan-su.
Nedaleké město Fu-jüan má naopak spadeno na ruské turisty, kteří sem jezdí nakupovat, kvůli slábnoucímu rublu však stále méně. „Je tady všechno levnější, i když rubl oslabil. Dřív jsme za rubl koupili tři jüany, teď za deset rublů dostaneme jeden jüan,“ řekl ruský turista z blízkého Chabarovska.
S jeho slovy souhlasí i obchodníci z Fu-jüanu. „Ruští turisté nemají moc peněz, nákupní síla je nízká. Doma často nedostávají ani plat,“ vysvětlil majitel obchodu s textilem Li Jen.
Navzdory prosperujícím vztahům obě země sledují sílu a vliv té druhé s obezřetností. Osídlení podél 4300 kilometrů dlouhé hranice mluví ve prospěch Číny. Zatímco Dálný východ tvoří zhruba třetinu ruského území a má jen šest milionů obyvatel, ve třech sousedních čínských provinciích žije přibližně 110 milionů lidí.
