Ruský velvyslanec u NATO předložil Alianci návrh na zvýšení bezpečnosti ve vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Po jednání Rady NATO-Rusko to řekl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Ten dále uvedl, že obě strany mají stále odlišný pohled na ukrajinskou krizi.
Rada NATO-Rusko: Moskva chce zvýšit bezpečnost ve vzdušném prostoru nad Baltem
Rada NATO-Rusko jednala o Ukrajině i bezpečných přeletech nad Baltem (zdroj: ČT24)
Aliance dlouhodobě žádá Rusko o vyšší předvídatelnost a bezpečnější chování ruských vojenských pilotů, kteří v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltem v minulých měsících opakovaně létali bez zapnutých odpovídačů či se velmi těsně přibližovali k vojenským plavidlům zemí Aliance.
Finsko, které není členem NATO, navrhuje povinné používání transpondérů u vojenských letadel. Jak Aliance, tak Rusko to uvítaly. „Rusko navrhlo, jak bychom mohli řešit otázky spojené s odpovídači a leteckou bezpečností. My dali jasně najevo, že to vítáme, ale také jsme požádali o další detaily,“ vysvětlil Stoltenberg.
Jedná se v první řadě o to, že se musí stanovit konkrétní pravidla o letových koridorech, o určitých pravidlech chování, protože to, co se vytýká Rusku, dělají v mnoha případech i letouny druhé strany.
Lety ruských vojenských strojů bez zapnutých odpovídačů, které je umožňují identifikovat například pro civilní řízení leteckého provozu a předcházet tak nebezpečným situacím, jsou ale podle generálního tajemníka NATO jen jednou částí diskuse. „Základem je bezpečné chování, létání bezpečným a profesionálním způsobem,“ poznamenal.
Jednání velvyslanců zemí NATO a jejich ruského kolegy Alexandera Gruška bylo první od konce dubna a také první po pátečním a sobotním summitu NATO ve Varšavě. Aliance při této příležitosti ruskou stranu informovala o krocích, které byly ve Varšavě schváleny.
Gruško řekl, že cesta ke stabilizaci v Evropě nespočívá v kosmetických úpravách důvěry. Alianci kritizoval za to, že v Evropě vytváří novou realitu, což podkopává vojenskou bezpečnost. Vysvětlil to počínáním NATO v Polsku a Pobaltí, kde chce aliance posílit vojenskou přítomnost. To podle Gruška jen vyvolává vojenský tlak na Moskvu a vzájemné vztahy mezi zmíněnými státy to přenáší do vojenské roviny.
„Nebezpečím je ve skutečnosti konfrontační politika NATO vystavěná na mytické hrozbě z Ruska a na vojenských přípravách na našich hranicích,“ řekl Gruško.
Obě strany se liší v pohledu na ukrajinský konflikt
„Ukrajina byla první položkou naší agendy, a to důležitou, protože ruské kroky na Ukrajině podkopaly euroatlantickou bezpečnost. Spojenci a Rusko mají hluboké a přetrvávající neshody ohledně krize. Nebylo to setkání myslí,“ konstatoval Stoltenberg. Dialog je ale podle něj právě v současné složité situaci potřebný a bude pokračovat. Termín dalšího jednání ovšem zatím naplánován nebyl.
NATO obviňuje Moskvu z vojenské podpory východoukrajinských separatistů, což Kreml odmítá. Boje v Donbasu si vyžádaly přes 9300 obětí.