Nezodpovědné rozhodnutí britského premiéra Tonyho Blaira slepě následovat amerického prezidenta George Bushe mladšího a připojit se k invazi uvrhlo Irák do chaosu a přispělo k vzestupu teroristických sil a vzniku uprchlické vlny. Tak reagují evropské i britské listy na kritickou zprávu britské vyšetřovací komise. Některé zmiňují i vznik nedůvěry Britů v zavedený řád, což mohlo přispět k nedávnému rozhodnutí většiny Britů opustit Evropskou unii.
Teror, uprchlíci, brexit. Evropský tisk o dopadech Blairova rozhodnutí vpadnout do Iráku
Horizont ČT24: Britská účast ve válce v Iráku (zdroj: ČT24)
Zpráva vyšetřovací komise vedené Johnem Chilcotem konstatovala, že Blairova vláda nadhodnotila hrozbu, kterou Saddám Husajn představoval, a vyslala do boje nedostatečně připravené vojáky. Komise také tehdejšímu kabinetu vytknula, že podcenil důsledky války, kvůli níž irácký lid značně trpěl.
Svět by na tom byl mnohem hůř, kdyby nedošlo k útoku na Irák a sesazení režimu Saddáma Husajna, brání se přitom Blair, který tvrdí, že skutečně věřil zprávám tajných služeb o zbraních hromadného ničení, jelikož je Husajn použil proti vlastním lidem. Blair ale zároveň připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech.
Za Blaira se postavil tehdejší americký prezident George Bush mladší. „Bez ohledu na zpravodajské neúspěchy a další chyby, které již připustil, se (někdejší) prezident Bush stále domnívá, že celému světu se daří lépe, než když byl Saddám Husajn u moci. Je ohromně hrdý na působení amerických a koaličních sil za války proti teroru a na oběti, které přinesly. A nejpevnějším spojencem byla Británie pod vedením premiéra Tonyho Blaira,“ řekl Bushův mluvčí.
GALERIE
Nálet na Bagdád (21.3.2003)
Podpora USA za každou cenu
Závěry vyšetřovací komise ve čtvrtek ovládly titulní stránky britských novin. Prakticky všechny deníky na první stránce zmiňují soukromý vzkaz Blaira tehdejšímu americkému prezidentovi Bushovi – Podpořím tě za všech okolností. Blair ho poslal už osm měsíců před invazí, dávno v době, kdy Washington i Londýn tvrdily, že usilují o diplomatické řešení situace.
The Guardian mluví o „zničujícím verdiktu o irácké válce“. „Proces vládnutí, politickou debatu a místo Británie ve světě ještě víc poškodila politická – a možná psychologická – potřeba balit brutální rozhodnutí držet se Spojených států do počestnosti,“ píše list.
Rozdíl mezi soukromým a veřejným zdůvodněním války podpořil nedůvěru, která – umocněná bankovní krizí a skandálem kolem poslaneckých výdajů – poháněla volbu pro brexit. Celá politika v Británii byla oslabena, ale největší cenu zaplatila levice. Došlo na jinak nemyslitelný vzestup Jeremyho Corbyna, po kterém se labouristé propadli do občanské války.
Britský The Guardian o zprávě k invazi do Iráku
The Financial Times interpretuje závěry jako „tvrdý verdikt nad Blairem“. „Zpráva kritizovala Tonyho Blaira, že prezentoval zpravodajské údaje o irácké hrozbě 's jistotou, která nebyla oprávněná',“ připomněl The Daily Telegraph. V jednom z komentářů na webu píše, že „Britové nedokázali zajistit stabilitu Iráku a nesmí nyní po brexitu opět selhat“.
The Times přinášejí zpravodajství pod titulkem Blairova soukromá válka, zatímco bulvární listy jsou v odsudku někdejšího premiéra ještě příkřejší. The Daily Mail píše, že reakce Tonyho Blaira, který mezi jiným řekl, že by invazi podnikl znovu, je projevem „znechucujícího egocentrismu“ a The Sun pod jeho velkým snímkem přinesl titulek Zbraň hromadného podvodu.
Vyšetřovací zprávy si ale všímají i další evropské listy. Švédský Sydsvenskan zdůrazňuje, že irácká invaze napomohla šíření teroru, i když uznává, že světu je bez tyrana a diktátora Saddáma Husajna lépe. „Příčiny dnešní záplavy uprchlíků a globálního teroru lze najít už ve válkách v Afghánistánu a Iráku,“ poznamenává tisk s tím, že Bush a Blair to sice nemohli tušit, státníci si ale nemohou dovolit zaměňovat spekulace za fakta.
Italská La Repubblica pochybuje o Blairově tvrzení, že jednal v nejlepším zájmu Británie a píše o nezodpovědném rozhodnutí jeho vlády. „V tuto chvíli není jasné, jestli to byl zlý úmysl nebo nedostatek politické dalekozrakosti. Pravděpodobně kombinace obojího. Jisté je, že kdyby měli (Bush a Blair) byť jen minimální smysl pro odpovědnost, ať politickou či morální, tak by na toto katastrofické rozhodnutí nedošlo,“ je přesvědčen list.
Tages-Anzeiger píše o britské vyšetřovací zprávě
„Při přípravě války Blair slepě následoval informace poskytované zpravodajskými službami. Stěží tam byly nějaké diskuse v kabinetu, byla to Blairova mise. Fiasko vytvořilo nedůvěru vůči zavedenému řádu. Pocit, který se projevil i na výsledku referenda o EU,“ konstatoval nizozemský list De Volkskrant.
Švýcarský Tages-Anzeiger píše o hrozivém dědictví „Bushova pudla“. Saddáma nahradilo ještě větší zlo, chaos a anarchie. List si také všímá toho, že Blair stále odmítá uznat chybu, když mohl svým rozhodnutím odvrátit katastrofu.
Neomluvitelná válka
Blairova vláda podvedla Brity, když vedla zemi do války proti Iráku. Invaze měla pro Evropu nepříznivé následky, píše slovenský list Sme. „Statisíce lidí zemřely zbytečně, stamiliardy dolarů byly promrhány a arabský svět se dodnes nevzpamatoval ze svého bezpečnostního a náboženského tavení v Iráku. Pěkně,“ ohodnotil Sme postup bývalého britského kabinetu.
„Sedm let trvalo britské komisi vedené sirem Johnem Chilcotem prostudovat desetitisíce dokumentů a vyslechnout téměř dvě stě svědků. Závěr obsažený ve zprávě, která má délku více než dva a půl milionu slov, je jasný a zřetelný. Bývalý britský premiér Tony Blair zatáhl Spojené království do války, která byla neomluvitelná,“ konstatovala slovenská Pravda. Podle komentátora je hanba trvat na lži i poté, co vyšla najevo.
- Válka v Iráku začala americko-britskou operací Irácká svoboda 20. března 2003 proti režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna a skončila 15. prosince 2011 odchodem posledních amerických vojáků z Iráku. Trvala přes 3200 dní (osm let a skoro devět měsíců), v Iráku mělo v různých obdobích vojáky 40 zemí světa včetně ČR. Velká Británie měla v zemi druhé nejpočetnější jednotky, celkem prošlo nasazením 46 000 vojáků.
- Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.
- Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162 000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů. Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země).
- USA na téměř devítiletou válku vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba 10 miliard liber.
- Důvody války se nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.