Pochmurnou budoucnost věští evropská média Evropské unii. Zejména komentáře na webech německých deníků akcentují obavy, že brexit nebude posledním exitem v EU. Irská média se zase obávají dalšího ekonomické vývoje po referendu, ve kterém Britové rozhodli, že chtějí vystoupit z EU.
Brexit naplnil média obavami o budoucnost EU i ekonomiky
Frankfurter Allgemeine Zeitung i Süddeutsche Zeitung reagovaly na brexit komentáři, ve kterých se objevily i termíny „frexit“, „italexit“, „dexit“ a „czexit“. „EU je připravena. Ale je tomu skutečně tak? Volání po zklidnění zní jako volání ‚nepropadejte panice‘ na potápějícím se Titaniku,“ píše FAZ. Současně však míní, že „pravděpodobnost, že jiné státy zvolí radikální britské řešení, je nízká.“
Podle FAZ zkomplikují také jednání s Velkou Británií řešení dalších krizí, kterým EU čelí. „Evropská unie se v současnosti potýká s dostatkem krizí. Ani krize eura, ani uprchlická krize nejsou vyřešeny. Nadcházející jednání se Spojeným královstvím, Walesem, Anglií, Skotskem a Severním Irskem o jejich budoucím vztahu s EU vysaje lidské a intelektuální síly, které jsou ale nutně potřeba na jiných ‚frontách‘,“ poukázal německý deník.
Süddeutsche Zeitung předpokládá, že „britské ‚ne‘ Evropské unii může zesílit tlaky v další členských státech, aby se vydaly po podobné cestě“. V Bruselu se podle deníku o možných snahách dalších zemí o vystoupení již hlasitě a často hovoří. Mezi zeměmi, které by mohly o opuštění EU uvažovat, jmenovaly Süddeutsche Zeitung Nizozemsko, Francii, Dánsko, Polsko, Maďarsko, pobaltské země a také Česko. „Pozorovatelé se obávají, že půjde o hlavní téma českých parlamentních voleb v roce 2017,“ uvedly Süddeutsche Zeitung s připomenutím, že exprezident Václav Klaus je považován za nejtvrdšího kritika EU.
Obavy z toho, co pro jejich země brexit přinese, jsou zjevná v médiích v Irsku a také Polsku. Rzeczpospolita upozornila, že ve Velké Británii pracuje mnoho Poláků. „Alespoň někteří si mohou začít balit kufry. Celá kampaň pro brexit byla namířena proti přistěhovalcům, takže můžeme očekávat zavedení nějaké formy přidělování pracovních povolení. (…) Imigranti z nových zemí EU se ocitnou v mnohem horším postavení než občané zemí Britského společenství národů,“ upozornil polský deník ve svém komentáři.
The Irish Times se potom obávají přímého ekonomického dopadu brexitu na Irsko. „Samozřejmě, hraniční kontroly nezačnou okamžitě, obchod se nezastaví přes noc. Ale ranní reakce trhů jsou ukázkou toho, co přijde. Přicházejí obtížné změny,“ varoval irský deník. Špatný vliv však podle něj bude mít britský vývoj i na celou Unii. „EU nyní čelí krizi své legitimity a její členské státy krizi demokracie, neboť rostou populistická hnutí a posilují politické extrémy. Navíc pravděpodobně přijde období hluboké ekonomické recese. Dějiny Evropy ukazují, že takové jevy nejdou dobře k sobě.“
Současně však Irové britský výsledek nejenom přijímají, ale i chápou. Připomněli, že v různých referendech se proti EU v minulosti postavili i občané dalších zemí včetně Irů samotných. „Výsledek britského referenda ukázal, že zatímco se Evropská unie měnila v čím dál komplexnější politický projekt, občany nechala za sebou. V mnoha ohledech je britský odchod z Evropské unie nevyhnutelným výsledkem toho, když instituce zapomene na své lidi,“ napsaly Irish Times.
Poněkud mírněji reagoval na brexit Le Parisien. „Jen málo Francouzů věřilo, že by se to mohlo stát,“ připustil francouzský deník. Současně však upozornil na odtažitý vztah Britů, kteří „mají historicky blíže k Washingtonu než Bruselu,“ tedy k EU.
Britská média popisují referendum jako vnitrostranický boj
Přímo ve Velké Británii míří mediální komentáře jiným směrem než na kontinentu a v Irsku. Více se zabývají domácími příčinami výsledku referenda a situací premiéra Davida Camerona, který referendum vyhlásil, vedl kampaň za zachování Británie v EU a po neúspěchu ohlásil rezignaci. Guardian připomněl, že David Cameron v minulosti euroskeptickým spolustraníkům ustupoval, což se projevilo například přestupem konzervativních europoslanců z lidovecké frakce do nové frakce konzervativců a reformistů. Vypsání referenda, které Cameron slíbil v roce 2013, potom vnímá deník jako bluff. „Cameron až příliš věřil, že takovým slibem utlumí euroskepticismus toryů,“ uvedl Guardian. V dalším komentáři deník charakterizoval referendum jako „případ pošetilosti a slabosti“ konzervativců.
The Times přišly s ostrým komentářem proti brexitu s titulkem „Potrvá léta, než se vzpamatujeme z tohoto vítězství exitových fanatiků“. I Timesy ale vidí za referendem hlavně vnitřní boje v Konzervativní straně. Deník připomněl, že konzervativci před rokem vyhráli volby a členství země v EU nebylo významným předvolebním tématem. „Ovšem o nešťastných 13 měsíců později se Konzervativní strana rozhodla, že její vnitřní hašteření je tak důležité, že by mělo převýšit tento (volební) výsledek.“ Komentář rovněž odmítl, že by brexit byl úspěchem Nigela Farage, kterého charakterizoval jako „příliš ambiciózního klauna“.
BBC se potom ve své analýze zaměřila na rozdíly v hlasování v jednotlivých částech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. „Referendum mělo být o členství v Evropské unii. Ale voliči se rozhodli odpovědět na jinou otázku: Jakou zemí má Británie být?“ uvedla BBC na svém webu. V důsledku potom hlasovaly nejenom jednotlivé části Spojeného království proti sobě, ale také hlasoval venkov proti městům. „Londýn, Manchester, Bristol, Leicester, Leeds a Liverpool a především jejich metropolitní centra hlasovaly pro setrvání. Ale čím dále se člověk od velkých měst vzdaloval, tím důrazněji byli lidé pro vystoupení,“ upozornila BBC.