Polodrahokam lapis lazuli je jedním z těch hezčích symbolů Afghánistánu. Pro místní býval zdrojem obživy, vláda ale jeho těžbu před dvěma lety zakázala. Teď na ní vydělávají jen nelegální skupiny, které podplácejí místní úřady a minerály přeprodávají Talibanu.
Modrý polodrahokam se stal symbolem korupce a rozvratu Afghánistánu
Jasně modrý a pečlivě naleštěný kámen se měl stát pro Afghánce cestou ven z chudoby. Místo toho se z lapis lazuli stal dalším symbol korupce a marných nadějí na změnu k lepšímu.
„Všechny mé peníze jsem investoval do lapisu. Když vláda oznámila, že je jeho těžba nelegální, tak celý můj obchod zkolaboval,“ stěžuje si bývalý prodejce vzácného kamene Mohammad Akbar.
Taliban vydělává na těžbě a prodeji lapis lazuli (zdroj: ČT24)
V provincii Badachšán na severovýchodě země se kámen těžil víc než devět tisíc let. Na krku ho nosily mezopotámské princezny, evropští mniši ho používali při iluminování rukopisů. Teď jsou jeho naleziště vládou oficiálně zavřená. Ve skutečnosti v nich ale těží ti, kdo dobře zaplatí.
Získá lapis status konfliktního kamene?
„Doly jsou v rukou ilegálních ozbrojených skupin a peníze z nich jdou taky jim. Některé z nich se svým původem ani netají,“ říká výzkumník z neziskové organizace Global Witness Stephen Carter.
Lapis lazuli
Vládě takto podle Global Witness ručně unikají desítky až stovky milionů dolarů. Zhruba polovina z nich jde přímo Talibanu. Modrý kámen pro něj představuje druhé největší zisky hned po obchodování s opiem. I proto se z části bojuje i o něj. „Všichni mají nějaký zájem na tom, aby tu byl konflikt. Řadě skupin se hodí, aby vláda byla jen taková prázdná schránka,“ dodává Carter.
Lidskoprávní organizace proto usilují o to, aby lapis získal status takzvaného konfliktního kamene. Podobně jako krvavé diamanty v Africe totiž podle nich utužuje válku. V to, že by ale další vládní regulace najednou něco změnila, místní příliš nevěří.