Rusko musí posilovat svou bojovou připravenost. Na posledním zasedání parlamentu před zářijovými všeobecnými volbami to uvedl šéf Kremlu Vladimir Putin. Zdůvodnil to rozšiřováním vlivu NATO směrem na východ. Prezident se zároveň vyslovil pro nový systém mezinárodní bezpečnosti. Parlament pochválil za „integraci Krymu“.
Putin chválil končící poslance za „integraci“ Krymu, Rusko prý musí být připraveno k boji
Moskva musí reagovat na to, jak se NATO posouvá směrem k ruským hranicím, zdůraznil ruský prezident. „Aliance zesiluje svou agresivní rétoriku a své agresivní akce u našich hranic,“ upozornil prezident poslance.
Spojené státy v Rumunsku minulý měsíc spustily část protiraketového deštníku a další díl štítu začaly budovat v Polsku. Rusko znervózňují rovněž vojenská cvičení Aliance v Pobaltí, popřípadě v Polsku, kam dorazily nedávno desetitisíce vojáků.
Americký velitel: Rusko by obsadilo pobaltské metropole do šedesáti hodin
NATO navíc hodlá poslat do Pobaltí čtyři mezinárodní prapory. Aliance se snaží vyjádřit podporu těmto republikám, zvýšit jejich bezpečnost a odstrašit Moskvu. Velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges ale varoval, že pokud by se Rusko rozhodlo zaútočit na pobaltské státy, Aliance by je stejně nebyla schopná chránit.
V případě ruské agrese by trvalo útočícím jednotkám 36 až 60 hodin, než by obsadily Tallinn, Rigu i Vilnius, podotkl Hodges. Podle německé kancléřky Angely Merkelové je nutné východní křídlo NATO posílit – volá ale také po dialogu. Rusko v reakci na akce NATO na východě Evropy přesouvá vojáky na západ země.
obrázek
Putin se v projevu také vyslovil pro vytvoření „moderního, mimoblokového a rovnoprávného systému kolektivní bezpečnosti“.
Za „historický výsledek“ nynějšího ruského zákonodárného sboru označil integraci Krymu, tedy legislativní krytí ruské anexe ukrajinského poloostrova. „Integraci předcházela vaše upřímná a srdečná morální podpora obyvatel poloostrova v předvečer referenda o vstupu do Ruské federace,“ pochválil prezident Státní dumu.
Pro spojení poloostrova s Ruskem se v předloňském referendu 16. března vyslovilo téměř 97 procent hlasujících. Krym jako součást Ruské federace ale zatím uznaly jen Afghánistán, Kuba, Nikaragua, KLDR, Sýrie a Venezuela. Kyjev a Západ referendum odmítl.
Ruský prezident Vladimir Putin
Kroky Ruska, jež vyústily v anexi Krymu, byly podle Putina prevencí. Cílem prý bylo zabránit na poloostrově podobnému konfliktu, jaký se následně rozpoutal na východě Ukrajiny. Moskva se podle prezidenta snažila chránit ruskojazyčné obyvatelstvo před nacionalisty z Kyjeva.
Ruští voliči budou 18. září hlasovat o novém složení dolní komory, přičemž 225 ze 450 poslanců bude zvoleno většinovým systémem a 225 systémem poměrného zastoupení. V 38 autonomních republikách a oblastech budou Rusové volit zákonodárné sbory, v dalších šesti se uskuteční volby nejvyšších představitelů, tedy hlav republik či gubernátorů krajů a oblastí.