Írán se pokouší obnovit slávu své produkce růžové vody a oleje z damascénských růží. Dříve jimi zásoboval hlavně Francii a Čínu. To ale skončilo s ekonomickými sankcemi. Íránská růžová voda přitom patří k nejkvalitnějším. Loni dohodnuté zrušení sankcí íránskému růžovému obchodu dává novou perspektivu.
Írán doufá, že se s růžovou vodou a oleji znovu dostane na světový trh
Damascénská růže, ze které se vyrábí růžová voda i olej, kvete jen od května do poloviny června. Růžové kvítky sběrači musejí otrhat hned, jak se rozvinou, dřív než je napadne hmyz a než se vzácná vůně rozplyne do okolí. V tomto období proto mají napilno.
Pěstováním damascénské růže je v Íránu proslulé město Ghamsar. Podle studie profesora Teheránské Univerzity se tam díky vhodným klimatickým podmínkám daří vyrábět nejkvalitnější růžovou vodu nejen v Íránu, ale dokonce v rámci celého světa.
Většina produktů z růží jde na vývoz
Největšími odběrateli íránského růžového oleje byly kdysi Francie a Čína. Ekonomické sankce ale Írán prakticky vymazaly ze světové mapy producentů. Zákazníci se tak začali obracet například do Turecka.
„Část této růžové vody a vedlejších koncentrátů se použije pro domácí produkci, ale většina jde na export do jiných zemí, jako jsou Spojené arabské emiráty,“ uvedl šéf družstva pěstitelů růží Alireza Ansari.
Íránu konkuruje Bulharsko a francouzská Provence
Íránští výrobci růžové vody teď doufají, že uvolnění sankcí řemeslo vrátí mezi světovou špičku. I když budou muset čelit zejména evropským soupeřům. Proslulé je bulharské údolí růží či provensálské město Grasse. Damascénskou růži pěstuje ale také Indie, Japonsko, Kanada, Spojené státy, Británie nebo Ukrajina.
Producenti růžové vody
Írán může konkurovat tradicí. I přes rozvoj průmyslové výroby v zemi existuje stále hodně míst, kde se růžová voda vyrábí postaru metodou používanou více než tisíc let.
Do velkých kovových hrnců nad pecí se vysypou čerstvé květy a přilije se přes ně voda. Jiné nádoby se umístí do bazénku se studenou vodou. Trubkami se obě propojí. Pára, která vychází ze zahřívaných květin, se pak mění v růžovou vodu. Proces trvá asi osm hodin.
Obchody spojené se samotnou výrobou lákají zákazníky nejsnadněji. „Růžový olej můžete koupit v kterémkoli obchodě v Teheránu nebo jiných městech, ale ta vůně čerstvých květin, která se uvolňuje během destilace, je tak příjemná, že vás sem naláká i zdaleka,“ uvedla návštěvnice Farzaneh Rezaieová.
Íránská růžová voda chce zpět na světový trh (zdroj: ČT24)
Západní svět růžovou vodu či olej používá především v kosmetice a pro výrobu parfémů. Na Blízkém východě je neopomenutelnou součástí kuchyně a používá se hlavně v dezertech. Růžové vodě se tam navíc připisují léčivé účinky, a to na těle i na duši.