Nejen z Turecka se v posledních dnech ozývá kritika rezoluce, v níž německý Spolkový sněm před týdnem označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Slova o pokrytectví do Německa míří také z jihoafrické Namibie. V bývalé kolonii totiž vojáci německého císařství na počátku 20. století vyvraždili až sto tisíc příslušníků místních kmenů. Za genocidu to ale Německo dosud oficiálně neoznačilo.
Rezoluce ohledně genocidy Arménů? Němci jsou pokrytci, zní z Namibie
„Je zajímavé, že se Němci tak aktivně zasazují o arménskou otázku, zatímco své vlastní záležitosti zametají pod koberec,“ řekla listu Die Welt Esther Muinjangueová, předsedkyně sdružení OGC, které se zasazuje o uznání vraždění příslušníků kmene Hererů za genocidu.
Od roku 1904 docházelo v Německé jihozápadní Africe k cílenému zabíjení příslušníků kmene Hererů a Namů. Do roku 1908 jich zahynulo podle různých odhadů 75 tisíc až 100 tisíc. Historici se ovšem nedokážou shodnout na tom, kolik z nich podlehlo tehdy běžným nemocem.
Události v bývalé kolonii předseda německého parlamentu Norbert Lammert loni označil za genocidu, samotný Spolkový sněm tak ale oficiálně nikdy neučinil. Od roku 1990 Německo Namibii poskytlo rozvojovou pomoc ve výši 800 milionů eur (21,6 miliardy Kč). V diplomatických kruzích se tyto platby považují za neoficiální formu odškodnění.
Pobouření u Hererů nyní vyvolal především fakt, že Německo podle nich při jednání s Namibií uznání masakrů jako genocidy odmítá s tím, že se události staly dávno před přijetím konvence OSN o genocidě v roce 1948. „Genocida Arménů se udála jen sedm let po genocidě Hererů, a v jejím případě hovoří Němci najednou o genocidě,“ řekla Muinjangueová. „Kde je rozdíl? Hererové jsou černí a Němci si myslí, že nemusí brát černochy vážně. To je pro mě jediné vysvětlení,“ dodala.
Schválení rezoluce o genocidě Arménů vyvolalo minulý týden ostré reakce především v Turecku. Ankara odvolala z Berlína svého velvyslance a připravuje podle mluvčího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana „protiopatření“.
Erdogan: Německo je poslední, kdo by měl rozhodovat, co je genocida
Sám prezident Erdogan slovně napadl jedenáct německých poslanců tureckého původu. Podle něj by si měli udělat krevní testy, zda jsou vůbec Turky. Vedle útoku na německé poslance s tureckými kořeny kritizoval Erdogan i Německo samotné, neboť je podle něj tou poslední zemí, která může rozhodovat o tom, co je genocida. „Německo by se nejdřív mělo zodpovídat za holocaust a za zabití víc než stovky tisíc Namibijců,“ nechal se slyšet turecký prezident.
Německá kancléřka Angela Merkelová útoky z Turecka označila za „nepochopitelné“ a Erdoganovy výroky ostře odsoudil i předseda parlamentu Norbert Lammert.