Lidé často nemají vůbec tušení, zda potraviny, které jedí, nebo oblečení, jež nosí, nejsou výsledkem dětské práce. V nové zprávě to uvádí lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády by měly zapracovat na regulaci obchodu, aby se tyto výrobky netýkaly globálních řetězců, zdůraznila organizace necelý týden před Světovým dnem proti dětské práci.
Víte, co jíte? Firmy často těží z dětské práce, HRW volá po závazných normách
Miliony dětí jsou nemocné, utrpí zranění, nebo dokonce zemřou kvůli výrobkům, které si pak kupují lidé po celém světě. Ke zneužívání nezletilých dochází v zemědělství, hornictví, kožedělném a oděvním průmyslu, ale i v dalších odvětvích.
„Spotřebitelé obvykle nemají žádnou možnost, jak zjistit, zda jídlo, které jedí, oblečení a šperky, které nosí, nebo jiné produkty, jež kupují, byly vyrobeny dětmi,“ říká právnička HRW Jo Beckerová, která se zaměřuje právě na hájení práv dětí. „Firmy by neměly profitovat ze zneužívání dětí,“ dodává.
Přibližně každé sedmé dítě na světě pracuje v podmínkách, které škodí jeho zdraví a brání mu chodit do školy. Problém se týká zejména chudých dětí z venkova, holčiček, dětí migrantů a menšin a těch, kteří prchají před válkami a katastrofami. Dětská práce deformuje pracovní trh a bere práci dospělým.
Horizont: Dětská práce na vzestupu (zdroj: ČT24)
Organizace HRW zveřejnila na webu video, jež ukazuje třeba děti pracující ve zlatých dolech na Filipínách a v Tanzanii. „Nemám těžbu rád. Chtěl bych jít do školy,“ postěžoval si třináctiletý Richard z Tanzanie.
Děti jsou ohrožené kvůli nestabilním důlním šachtám, ale i nošení těžkého nákladu. V případě manipulace se rtutí, jež se používá ke zpracování zlata, může dojít k nevratnému poškození mozku.
Nebezpečným chemickým látkám jsou vystaveny děti rovněž v bangladéšských koželužnách, kde nejsou ničím výjimečným ani tragické havárie. Na záběrech HRW se objevují také děti, které vyrábějí koberce v Afghánistánu, případně pracují v zemědělských osadách na Západním břehu – tam jde často o malé Palestince.
Děti zaměstnané na tabákových plantážích v USA zase trpí bolestmi hlavy, nevolností či zvracením v důsledku zjevné otravy nikotinem, uvádí HRW.
Od suroviny k výrobku: během dlouhé cesty se na dětskou práci zapomene
V dnešní globální ekonomice, kde je vše složitě propojené, firmy často spoléhají na dodavatelské řetězce. Suroviny jsou mnohdy vyráběny ve více zemích, v jiných státech zpravovány a v dalších z nich vzniknou konečné výrobky, jež jsou prodávány po celém světě.
Na výrobě lodí v Bangladéši se podílejí nezletilí
Na dětskou práci může dojít v jakékoli fázi, nejčastěji ale hned na začátku procesu. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je do dětské práce zapojeno 168 milionů dětí – asi u poloviny z nich jde o práci, jež ohrožuje jejich zdraví a bezpečnost. Asi 70 procent dětí pracuje v zemědělství, kde jsou vystaveny nebezpečným pesticidům a mnohdy rovněž velkému vedru.
Současné normy vztahující se k firmám a dětské práci jsou dobrovolné, neexistuje žádný mechanismus vymáhání sankcí, připomíná HRW, jež volá po zavedení závazných norem, které by donutily firmy uskutečňovat kontroly, aby obchodování nepřispívalo k porušování lidských práv.
Zástupci vlád, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů začali o tomto tématu diskutovat koncem května na konferenci v Ženevě.
Mezinárodní organizace práce vyhlásila 12. červen Světovým dnem proti dětské práci. Nejvíc dětí je nuceno pracovat v Asii, Africe a Latinské Americe, výjimkou ale není ani ve vyspělých částech světa.