Nazarbajev čelí nebývalým protestům, policie honí demonstranty po ulicích

Proti režimu kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva bouří nejvíc lidí za poslední dekádu. Sérii demonstrací vyprovokoval návrh vlády na privatizaci rozsáhlých ploch zemědělské půdy. Policie v sobotu zadržela desítky osob. Krátce skončili v policejním autě i dva zahraniční zpravodajové. Na hlavní náměstí velkých měst lidé nesmí.

Už počátkem týdne policie a soudy zadržely desítky opozičních aktivistů v různých městech, která se chystala připojit k víkendovým protestním akcím, jež úřady označily za „nezákonné“ a pohrozily reakcí.

Kazaši přesto vyrazili do ulic. Nejméně stovka protestujících se podle agentury Reuters shromáždila u jednoho policejního stanoviště blokujícího vstup na hlavní náměstí v kazašské metropoli. Podobně početné skupiny se pokoušely dostat na náměstí i na dalších místech, někteří demonstranti zpívali národní hymnu.

Svědci líčili, jak policisté honí demonstranty po ulicích a zadržené pak násilně strkají do autobusů. Nakrátko skončili v poutech i dva zpravodajové agentury Reuters, která je odvezla nedaleko v policejním autě a pak pustila.

Nedávné protesty se staly nejviditelnějším a územně nejrozšířenějším projevem nespokojenosti s vládou prezidenta Nazarbajeva od roku 2000. Autoritář vládne zemi nepřetržitě od roku 1991.

Demonstrace přišly po výrazném hospodářském zpomalení a zhruba 45procentním znehodnocení národní měny v loňském roce po propadu cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Kazachstánu.

Kazašská policie zabránila protestům
Zdroj: Shamil Zhumatov/Reuters

Kazachstán má dobré vztahy se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, ale také se Spojenými státy a s Evropskou unií. Zemi navštívil předloni v listopadu i český prezident Miloš Zeman spolu se zástupci českých firem, kterým se podařilo uzavřít smlouvy za zhruba 450 milionů dolarů. Zeman v této souvislosti hovořil o „hospodářském zázraku“.

Lidská práva v ohrožení

Podle mluvčí české pobočky Amnesty International Martiny Pařízkové má ale země problém s dodržováním lidských práv. „Kazachstán společně s dalšími středoasijskými republikami se potýká s velkými problémy, zejména co se týká mučení. Lidé jsou ve vazbě nuceni k přiznání k trestným činům, je s nimi velmi špatně zacházeno. To je podle posledních výzkumů Amnesty nejpalčivější problém,“ poukázala.

Kazašské prezidentské volby mezinárodní pozorovatelé nikdy neuznali jako svobodné a spravedlivé. Nazarbajev loni oznámil, že dostal 98 procent hlasů, před pěti lety to bylo 96 procent.

V roce rozpadu SSSR byl šéfem kazašských komunistů. Politik, který měl v roce 1991 pověst demokrata a reformátora, postupně v zemi vybudoval přísně centralizovaný režim založený na masivních příjmech z prodeje energetických surovin. Původní ústřední výbor kazašské komunistické strany v 90. letech fakticky jako jeden muž přestoupil do strany Světlo vlasti (Nur Otan), která dodnes pod Nazarbajevovým vedením v zemi vládne bez jakékoli parlamentní opozice. Režim má pevně v rukou média i soudy, opozice se uchýlila do exilu či do podzemí.

Nursultan Nazarbajev
Zdroj: isifa Production/ISIFA
Vydáno pod