Polský Den ústavy ve stínu prohlubující se ústavní krize: Očekávají se mohutné protesty

Tradiční oslavy Dne ústavy v Polsku se letos konají ve stínu ústavní krize, která trvá od zavedení změn v ústavním soudu konzervativní vládou Práva a spravedlnosti (PiS) a neustále se prohlubuje. Reformy odmítl jak ústavní, tak i nejvyšší soud. Ve velkých městech pravidelně probíhají masivní demonstrace a Den ústavy nebyl výjimkou. Šéf PiS revoltu polských soudů odsoudil, vláda podle něj zabrání anarchii.

Polská ústava z roku 1791 je vůbec první moderní ústavou v Evropě a druhou na celém světě. Poláky předčili o čtyři roky jen Američané. Polská ústava zavedla řadu reforem a systém konstituční monarchie.

Prezident Andrzej Duda se ráno zúčastnil mše ve Varšavě a ceremoniálu na Pilsudského náměstí. Původní rukopis historické ústavy je k vidění v galerii Kordegarda ve Varšavě.

Horizont ČT24: Rozhádané Polsko si připomnělo Den ústavy (zdroj: ČT24)

Kaczyński: Nedopustíme anarchii podporovanou polskými soudy

Lídr vládnoucích konzervativců Jaroslaw Kaczyński už avizoval, že PiS hodlá změnit současnou ústavu přijatou v roce 1997. Podle něj je třeba, aby byla obnovována každých dvacet let.

Kaczyński zároveň odsoudil klíčové polské soudy za to, že se postavily proti reformám prosazeným parlamentem v režii PiS. „Chystáme se to vyřešit. Nedopustíme v Polsku anarchii, a to ani v případě, že je podporována ze strany polských soudů,“ zdůraznil šéf PiS.

Reakce opozice na sebe nenechala dlouho čekat - zákonodárce Sławomir Neumann z Občanské platformy prohlásil, že nemůže být řeč o změně ústavy, dokud PiS nedokáže respektovat tu stávající. Kamila Gasiuk-Pihowiczová ze strany Nowoczesna Kaczyńského obvinila, že jeho pokrytectví sahá až do himalájských výšin.

  • Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
  • Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.

Polský ústavní soud začátkem března označil pravidla prosazená konzervativci za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jeho rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní. Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pře o zveřejnění stanoviska ústavního soudu pokračuje

Podle soudců nejvyššího soudu přitom zjištění ústavního soudu platí, jakmile soud takový nález ohlásí, nikoli až ve chvíli zveřejnění úřední formou. „Je to pokyn i pro další soudy, včetně vojenských,“ uvedl mluvčí nejvyššího soudu podle televize TVN 24. 

Nejvyšší soud vybídl kabinet ke zveřejnění ústavního nálezu. Vláda ale reagovala odmítavě. „Ve skutečnosti se sešla parta kolegů, kteří brání stav nastolený předchozí vládou,“ uvedla mluvčí poslaneckého klubu PiS Beata Mazureková. „Naší odpovědí bude (další) novela zákona o ústavním soudu, která ukončí šířící se anarchii,“ ohlásila tato poslankyně.

Zveřejnění nálezu požaduje po Varšavě v nedávno přijaté rezoluci i europarlament. Poslanci zdůraznili, že všechna opatření přijatá v souvislosti s Polskem musí být respektována na základě subsidiarity, ale hodnoty a zásady zakotvené v unijních smlouvách a mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv musí dodržovat každý členský stát EU.

Europoslanci tak podpořili lednové rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru. Ta by teoreticky mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU, podle Bruselu ale zřejmě záležitost bude možné vyřešit dialogem.

Prvomájový protest v Polsku
Zdroj: Krzysztof Miller/Agencja Gazeta

Opozice opakovaně vyzývá veřejnost, aby se přidala k protestům proti porušování ústavy a právního řádu vládou PiS. Trojice bývalých polských prezidentů Lech Walesa, Aleksander Kwaśniewski a Bronislaw Komorowski dokonce v otevřeném dopisu napsala, že se rozhoduje o tom, zda Polsko zůstane demokratickým právním státem, nebo převáží autoritářské sklony konzervativní vlády.

Naopak premiérka tvrdí, že veškeré pobuřování a pokusy o vyvolávání neklidu a chaosu jsou zbytečné, protože na řešení sporu již pracují experti.

Přehledně: Změny prosazené konzervativci

  • Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
  • Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
Vydáno pod