Výrazné vítězství kandidáta rakouské populistické pravice Norberta Hofera v nedělním prvním kole prezidentských voleb vyvolalo nadšené reakce vůdců krajně pravicových stran ve Francii, Nizozemsku i Itálii. Rakouští komentátoři spekulují o pádu vlády, francouzský tisk upozorňuje na posilování ultrapravice v celé Evropě. Německý tisk soudí, že kancléřka Angela Merkelová by měla výsledek rakouských voleb brát jako varování i pro svou vládu.
Evropští krajně pravicoví vůdci jásají nad volebním vítězstvím Hofera
- Populistický pravicový kandidát Norbert Hofer vyhrál první kolo prezidentských voleb v Rakousku s velkým náskokem, když získal 36,4 procenta hlasů. Ve druhém kole se 22. května střetne s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval Vysokou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval jako systémový inženýr v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996–2007 byl tajemníkem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) pro Burgenland, v letech 2006–2015 mluvčím pro otázky energetiky a životního prostředí pro FPÖ v Národní radě. Některé jeho postoje k energetice jsou blízké straně Zelených. Od roku 2017 působil ve vládě svobodných a lidovců jako ministr dopravy. Je ženatý a má čtyři děti.
Norbert Hofer
Finanční expert a lídr rakouské ekologické strany v letech 1997–2008. Od roku 2012 zasedá ve Vídeňské obecní radě. V letech 1994–2012 byl poslancem Národní rady za Zelené, se kterými již dříve spolupracoval jako nezávislý odborník. Vedení strany převzal v roce 1997 a o dva roky později se stal i vedoucím jejich poslaneckého klubu v Národní radě. Narodil se 18. ledna 1944 ve Vídni, jeho matka byla původem Estonka, otec Rus s nizozemskými kořeny. Mládí strávil v Tyrolsku, vystudoval ekonomii na univerzitě v Innsbrucku, kde později působil i jako odborný asistent a mimořádný profesor. V roce 1980 byl jmenován řádným profesorem národohospodářství na Vídeňské univerzitě. K Zeleným vstoupil v roce 1992.
Rakouští prezidentští kandidáti
„Upřímně blahopřeji mému příteli ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) k tomuto skvělému úspěchu. Bravo, Rakušané!“ napsala na Twitteru šéfka francouzské Národní fronty Marine Le Penová.
„Fantastické!“ zhodnotil krátce na Twitteru Hoferův nečekaný triumf vůdce nizozemské populistické pravice Geert Wilders. A raduje se i italská nacionalistická Liga severu. „Cítím obrovskou radost z velkolepého úspěchu, který se v Rakousku rýsuje pro naše historické spojence Svobodnou stranu Rakouska,“ uvedl předseda Ligy severu Matteo Salvini.
„Překvapuje mne a rozhořčuje povrchnost označení FPÖ jako xenofobní a rasistické pravicové strany. Kdo žádá svobodu, regulovanou migraci a jinou Evropu, je okamžitě odsuzován. Politická korektnost zabíjí pravdu a realitu,“ dodal Salvini.
Matteo Salvini (vlevo), Marine Le Penová a Geert Wilders jsou potěšeni Hoferovým úspěchem
Rovněž opoziční italská pravicová konzervativní strana Vzhůru, Itálie (Forza Italia) expremiéra Silvia Berlusconiho výsledky prvního kola rakouských prezidentských voleb přivítala. „Přísná politika v řešení problému migrace neznamená extremismus. Také umírněná politika musí zajistit kontrolu hranic. Rakušané mají právo kontrolovat své hranice,“ prohlásil senátor za stranu Vzhůru, Itálie Maurizio Gasparri.
Padne vláda?
Rakouský deník Standard píše o „začátku nové politické éry“. Deník Tiroler Tageszeitung označuje výsledky nedělních voleb za „politické tsunami a zemětřesení“. „Mluví se o tom, že poválečné uspořádání Rakouska je v rozkladu,“ dodává politoložka Anna Durnová z Vídeňské univerzity.
Někteří komentátoři dokonce spekulují o možném pádu vlády. Hofer totiž v předvolební kampani otevřeně hrozil, že v případě zvolení využije pravomoci prezidenta rozpustit parlament. Upřesnil, že by tak učinil především v případě, že by vládnoucí koalice nedbala jeho doporučení ohledně přistěhovalectví.
„Pokud se Norbert Hofer stane prezidentem, může to pro vládu znamenat velké problémy. Zřejmě ještě před druhým kolem vláda změní svou politiku v některých oblastech tak, aby Svobodným nedávala další trumfy do rukou,“ soudí zpravodaj ČT David Miřejovský.
GALERIE
Hofer vyhrál
Rakousko stejně jako ostatní evropské země zaznamenává nárůst populistických uskupení v kontextu přistěhovalecké krize a zvyšování nezaměstnanosti. „Lidé dlouhodobě odcházejí od tradičních stran. Přestávají jim věřit z mnoha důvodů, od korupčních kauz až po samotné chování a určitou přezíravost jejich reprezentantů,“ vysvětluje další příčiny Miřejovský.
Krajní pravice na vzestupu, píší ve Francii
Francouzská média připomínají, že Hoferova FPÖ, která v europarlamentu spolupracuje s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou Marine Le Penové, kromě uprchlíků horuje také proti Evropské unii. Hoferovo vítězství vnímají jako posílení krajní pravice v Evropě.
Výsledek je podle portálu Metronews „úderem blesku“ a debaklem pro sociální demokraty SPÖ a konzervativce ÖVP. „Přestože funkce prezidenta je v zemi především čestná, palčivý neúspěch tohoto prvního kola je skutečným napomenutím pro rakouského kancléře Wernera Faymanna (SPÖ) a vicekancléře Reinholda Mitterlehnera (ÖVP),“ píše Metronews.
Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje, že příště by se SPÖ a ÖVP nemuselo podařit získat většinu v rakouském parlamentu. „Je to i důsledek toho, s jakou pohodlnou nevyhnutelností se stále znovu uzavíralo toto spojenectví. Německé CDU a SPD by to nyní měly pozorně sledovat,“ varoval deník před podobným oslabením obou tradičních velkých stran v Německu.
„Hoferovo jednoznačné vítězství je triumf pro všechny, kdo i tvrdou azylovou a uprchlickou politiku rakouské vlády považovali za příliš vstřícnou,“ napsaly Süddeutsche Zeitung. Kandidát, který hlasoval proti vstupu Rakouska do Evropské unie a který se staví vstřícně i k německému protiuprchlickému hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), podle nich dokázal udělat z pravicového populismu společensky přijatelnou záležitost.