V jeruzalémském Chrámu Božího hrobu chystají nákladnou rekonstrukci Ježíšovy hrobky - nejsvětějšího místa všech křesťanů. Prastará památka je od provizorního zpevnění před 70 lety v havarijním stavu. Opravě dosud stály v cestě staleté spory. Chrám totiž spravují společně arménská, katolická a řecká ortodoxní církev.
Ježíšova hrobka v Jeruzalémě dostane nový háv
Chrám Božího hrobu leží na místě, kde byl podle legendy ukřižován Kristus a jeho tělo zde leželo před vzkříšením. Chrám je ale celkově ve špatném stavu. Nejhůře je na tom podle izraelského deníku Haarec právě jeho nejnavštěvovanější část - edikula ukrývající hrob.
Ta byla postavena v roce 1810 a několik desetiletí ji poškozuje voda. Větší obnovou prošla za britského mandátu v roce 1947. Mramorové stěny edikuly drží v současné době pohromadě jen zrezivělá kovová konstrukce.
Oprava má stát 3,5 milionu dolarů. Impulzem byly obavy izraelských úřadů o zdraví návštěvníků rozpadající se stavby.
Chrám Božího hrobu
Loni se totiž stav svatyně natolik zhoršil, že policie a izraelská správa pro památky nařídily místo na několik hodin denně uzavřít, protože je považují za příliš nebezpečné. Křesťanskou komunitu pobouřilo, že s jejími zástupci Izrael uzávěru neprojednal.
„Pro nás nejsou ta svatá místa jen kamenem. Jsou to žijící kameny, které obsahují celou naši historii, celou naši víru,“ konstatoval generální správce Latinského patriarchátu v Jeruzalémě Imád Twal.
Z dohodnuté opravy má radost i 66letý muslimský notábl Wadžíh Nusajbe, který už 35 let nejsvětější křesťanský chrám odemyká. Jeho rodina dostala privilegium od sultána Saladdina před více než 800 lety. „Mají přesné hodiny na otevření chrámu a na jeho zavření. Na uklízení i na opravy,“ poznamenal klíčník.
Spory křesťanů končí, Ježíšovu hrobku čeká oprava (zdroj: ČT24)
Dosud nutné opravě bránily staleté sváry celkem šesti křesťanských církví, které čas od času přerůstají dokonce v hromadné rvačky kněží a seminaristů. Od 18. století rozděluje chrám na centimetr přesně mezi konkurenční církve dohoda zvaná Status quo rozsáhlý.
Nejznámějším symbolem dohody je žebřík z odolného cedrového dřeva, který leží na svém místě nejméně od roku 1757. Žádná z šesti církví s ním nesmí manipulovat, jinak by to bylo považováno za porušení Statu quo.
Na opravě stavby se bude finančně podílet i ochránce muslimských svatých míst - jordánský král Abdalláh II. Do Vánoc by restaurační práce svatostánku 2,5 miliardy světových křesťanů měly být u konce.
Vydáno pod