Vojenská přítomnost Rusů v Sýrii je stále značná, přestože Kreml hovořil o částečném stažení svých sil ze země, varoval šéf NATO Jens Stoltenberg. Syrská opozice už opustila Ženevu s tím, že Asadův režim podporovaný Rusy pohřbil křehké příměří. Zástupce Damašku to uvítal – opoziční delegace prý stejně nereprezentuje syrský lid.
Ruské vojsko v Sýrii zůstává – dál pomáhá Asadovi, varoval Stoltenberg
„Navzdory tomu, že ohlásilo částečné stažení (sil), vidíme, že Rusko udržuje významné vojenské síly na podporu režimu (prezidenta Bašára) Asada v Sýrii,“ prohlásil generální tajemník NATO.
Rusko vyslalo vojenský kontingent do Sýrie loni v září a od té doby letecky bombardovalo všechny opoziční síly, které podle něj představují teroristy. Aktivisté i Západ přitom Moskvu obviňovali z útoků na umírněnou opozici.
GALERIE
Sýrie
Putin: Zabránili jsme rozpadu Sýrie
Roli Moskvy v syrské válce naopak obhajuje ruský prezident Vladimir Putin. Ten v polovině března oznámil, že část vojska ze země stáhne. „Podpora poskytnutá Ruskem legitimní vládě Sýrie pomohla zabránit rozpadu státu a vyhnout se masovým civilním obětem,“ zdůraznil šéf Kremlu.
Moskva podle něj dělá vše, co je v jejích silách, aby se situace nezhoršila. „Není to tak, že bychom všeho zanechali, stáhli jsme podstatnou část svého kontingentu. Po ústupu jsme zanechali syrskou armádu v pozici, kdy dokáže vést větší útoky a zasáhla několik důležitých cílů,“ vzkázal Putin ruským občanům při nedávné debatě.
Klid zbraní mezi povstalci a syrskou vládou trvá od 27. února. Z jeho porušování se ale obviňují obě strany. Asadova vláda i Rusko tvrdí, že bojují pouze proti radikálním islamistům z fronty An-Nusra a takzvaného Islámského státu. Odpůrci Damašku mluví o náletech na civilisty a umírněnou opozici.
Evakuace zraněných ze syrských měst
Opozice se proto rozhodla přerušit jednání o míru, které probíhalo ve Švýcarsku. „Věřím, že jsme učinili správné rozhodnutí, protože to, co se v Sýrii děje v posledních dnech, je opravdu velký tlak uvnitř země způsobený kriminálními činy, kterých se dopouští Asad,“ podotkl mluvčí opoziční vyjednávací komise Sali al-Muslat.
Opozice varuje, že mírové rozhovory se mohou zhroutit úplně. Už teď v Ženevě její zástupci ponechali jen malý technický tým. „Vzkazujeme (vládnímu vyjednavači Bašáru) Džaafarímu, že jestli chce opravdovou vládu národní jednoty, nejdříve musí propustit 10 tisíc žen ve věznicích a rovněž i další vězně,“ uvedl vyjednavač syrské povstalecké skupiny Armáda islámu (Džajš Islám) Muhammad Allúš před odjezdem z Ženevy. „Také musí zastavit masakry páchané každý den. Poté se možná rozhovory znovu budou moci konat,“ dodal.
„Pokud opouštějí rozhovory, nejde o žádnou ztrátu, protože oni nereprezentují syrský lid. Právě naopak, jejich odchodem se možná odstraní hlavní překážka a umožní nám najít řešení. Jsou jen směska extremistů, teroristů a žoldáků pracující pro Saúdy,“ konstatoval vládní vyjednavač Bašár Džaafarí.
Vyhrocenou situaci v Sýrii budou na neformální schůzce řešit americký prezident, německá kancléřka, francouzský prezident a premiéři Británie a Itálie. Sejít se mají v pondělí v Německu.
- Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
- Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
- Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
- Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.