V Číně sice už neplatí politika jednoho dítěte, svobodné ženy ale mohou na potomky zapomenout. Dítě bez manžela je stigma. Stát mu většinou nevydá rodný list, a tak nemá nárok na lékaře ani školu. Matku navíc potrestá pokutou. Čím dál tím víc žen ale zásahy do soukromí odmítá. Ty bohaté si v zahraničí nechávají zmrazit vajíčka k asistované reprodukci.
Svobodné matky – tabu čínské společnosti
Zatímco na západě svobodným matkám některé státy přiznávají štědré dávky, Čína dělá vše možné, aby se dětí raději vzdaly. Svobodná matka, která od státu nemá platné reprodukční povolení, nedostane rodný list pro svoje dítě, které pak žije ve vakuu jako duch – nemá nárok na očkování a lékaře a nesmí ani chodit do školy.
Ženy navíc musí zaplatit až statisícové pokuty, často je zapudí rodina a propustí z práce. „Považuje se to za hanbu. Jako byste zvolily mateřství bez manžela, protože vás nikdo nechce, nebo protože jste udělaly něco ohavného,“ říká 36letá Chan I-šan, kterou partner opustil. Výživné nedostává, protože vymáhání je obtížné, v zákonech není opora.
Nemanželský sex byl v Číně nezákonný do roku 1997. V posledních desetiletích se chování uvolnilo, třeba potraty jsou dostupné. Stát přitom dál označuje ženy, kterým táhne na třicet a věnují se kariéře, za pouhé „zbytky“. Neprovdané ženy čelí tlaku, aby těhotenství ukončily.
Události: Diskriminace svobodných matek v Číně (zdroj: ČT24)
Čím dál tím víc žen se ale nebojí tuto politiku kritizovat, třeba i na sociálních sítích. „Myslíme si, že právo rozhodnout o narození dítěte bez ohledu na manželství patří ženám. Není to tak, že provdané smějí mít děti a svobodné nikoli,“ upozornila socioložka a feministka Luo Aj-pching.
Čína nedávno zrušila politiku jednoho dítěte
K přísné politice pod heslem jedna rodina – jedno dítě přistoupilo čínské vedení v roce 1980, aby kvůli omezeným zdrojům zbrzdilo populační explozi. Politika, která zabránila podle odhadů do konce roku 2013 narození 400 milionů dětí, vedla k nuceným potratům i k vraždám novorozeňat.
Opatření se následně zmírňovala, takže si postupně směli dvě děti pořídit obyvatelé venkova, zástupci etnických menšin a od listopadu 2013 také páry, kde alespoň jeden rodič byl jedináček. Peking nakonec od politiky jednoho dítěte zcela ustoupil ve snaze zvýšit porodnost a pomoct ekonomice.