Mezinárodní vojenská mise MFO, která na Sinajském poloostrově dohlíží na dodržování třicet let starých mírových dohod mezi Izraelem a Egyptem, se ocitla v krizi a kvůli bojům egyptské armády s Islámským státem se musela přesunout ze severu Sinaje na svou jižní základnu. Přesun se týká i české posádky s letounem CASA.
Islamisté na Sinaji zatlačili mezinárodní misi ze severu až k Rudému moři
Mise MFO (Multinational Force and Observers, v překladu Mezinárodní síly a pozorovatelé) vznikla v roce 1981 v reakci na izraelsko-egyptský mír, který obě země uzavřely o dva roky dříve ve Spojených státech. Egypt se tím stal první arabskou zemí, která oficiálně uznala existenci Izraele od jeho vzniku na sklonku 40. let, Izrael se naopak stáhl ze Sinajského poloostrova, o nějž Egypt připravil během šestidenní války v roce 1967.
Mezinárodní vojenské síly měly ze základny El Gorah na severozápadě Sinaje (nedaleko Pásma Gazy a dvacet kilometrů od Středozemního moře) dohlížet na dodržování uzavřených smluv; nyní ale mise se 1700 členy z dvanácti zemí čelí největší krizi od svého vzniku, a to kvůli sílícím útokům islamistů z hloubi Sinajského poloostrova.
„Na severozápadě Sinaje probíhá boj proti místnímu povstání. Stojí za ním organizace Wilájat Sinaj, která zde zapustila kořeny,“ dodává americký zástupce velitele mise, plukovník David E. M. Jones.
Reportáž Jakuba Szántó: Sinajský ústup mise MFO (zdroj: ČT24)
První ustupovala CASA
Jen v loňském roce se základna El Gorah stala cílem čtyř islamistických útoků, které zranily desítku vojáků z celého světa, a velení nakonec rozhodlo o přesunu přes celý Sinaj, do jižního tábora nedaleko letoviska Šarm aš Šajch. „Posádka severní základny se snížila na 850 cizinců. To je stále nepřijatelně vysoké číslo, když vezmete v úvahu rizika, kterým tu na severu čelíme,“ dodal kanadský velitel mise MFO Denis Thompson.
Jako jedni z prvních se z krizové severní zóny stěhovali čeští vojáci, kteří se mise účastní od roku 2009, a především jejich dopravní a pozorovací letadlo CASA. Islamisté tím plnění úkolů výrazně ztížili, protože jižní základna sice nabízí bezpečí, ale je o dost menší a nemá vlastní ranvej. „Letoun nemáme dostupný, je lokalizovaný na mezinárodním letišti a veškerá údržba a provoz se odehrává za jiných podmínek, než jsme byli zvyklí,“ řekl velitel české letecké mise na MFO Milan Laniak.
Mezinárodní velení MFO by navíc celou misi rádo zeštíhlilo, ze 1700 na 1200 členů. To ale naráží na tvrdý odpor Izraele, který říká, že islamisté by to považovali za své velké vítězství. Pád diktátorů a boje po arabském jaru totiž otřásly i systémem mírových misí; UNIFIL na jihu Libanonu nedokázal zabránit znovuvyzbrojení Hizballáhu a UNDOF na Golanských výšinách se zase pod útoky syrských islamistů musel stáhnout do bezpečí na izraelské straně hranice.