Ázerbájdžánci si stěžují, že Arménie nedodržuje příměří v Náhorním Karabachu. Klid zbraní měl formálně platit od úterý, Arméni ho prý ale porušili ve více než sto případech. Jerevan přitom tvrdí opak – příměří podle něj stále platí. Sporné území je předmětem konfliktu mezi oběma zeměmi desítky let. Před několika dny přitom propukly nové boje, údajně nejtvrdší za více než dvacet let.
Náhorní Karabach: Ázerbájdžán viní Armény z porušování příměří
„Arménské síly během uplynulých 24 hodin porušily příměří ve 115 případech. Arménská strana ostřelovala frontu v Karabachu na různých úsecích,“ tvrdí mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany. Situace podle něj zůstává „stabilně napjatou“ a ázerbájdžánské jednotky posilují své pozice „na osvobozených územích“.
Arménie naopak tvrdí, že příměří dodržuje. „Dohoda se v zásadě plní,“ řekl agentuře Interfax mluvčí tamního ministerstva obrany. Obě země v úterý oznámily, že se povedlo v Náhorním Karabachu dosáhnout dohody o příměří. Klid zbraní měl konkrétně začít platit od úterního poledne místního času.
Arménské tanky
Čtyři dny bojů si podle odhadů, založených na přiznaných vlastních ztrátách obou stran, vyžádaly nejméně 73 obětí na životech.
Baku ještě v úterý uvedlo, že v bojích bylo zabito 31 ázerbájdžánských vojáků, karabašská metropole Stěpanakert zase přiznala 35 zabitých arménských vojáků. Na obou stranách přišlo o život také sedm civilistů. Boje, považované za nejhorší za více než dvacet let, propukly v noci z pátku na sobotu.
Jerevanu se nelíbí, že mezi Moskvou a Baku probíhá obchod se zbraněmi. „Rusko je náš strategický partner a my s bolestí přijímáme zprávy, že Rusko a další spojenecké státy prodávají zbraně Ázerbájdžánu,“ prohlásil arménský prezident Serž Sargsjan po schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně.
Ázerbájdžán má moderní zbraně, a jak ukázaly minulé dny, je připraven je použít, řekl Sargsjan. „Síla ovšem nespočívá v moderních zbraních a tancích, ale ve víře, že je nezbytné bránit vlast. A tuto víru uchovává lid Arménie i Karabachu,“ zdůraznil Sargsjan.
Následky bojů o Náhorní Karabach
Vleklý konflikt začal v roce 1988 voláním místních Arménů po připojení k Arménii. Stupňující se násilí vyvrcholilo o dva roky později v otevřenou válku po odtržení obou států od Sovětského svazu.
Kdysi plně fungující město se 150 tisíci obyvateli se stalo za války místem ostrých bojů mezi arménskými křesťany a ázerbájdžánskými muslimy. Dnes zde zbyly jen prázdné ruiny. Původní obyvatelé ázerbájdžánské národnosti uprchli nebo byli vyhnáni.
Náhorní Karabach je administrativně součástí Ázerbájdžánu. Žijí zde však většinou etničtí Arméni. Oblast a část okolního území je od příměří v roce 1994 pod kontrolou arménských vojáků a občas zde dojde ke střetům. Roky diplomatických snah pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či Ruska při řešení sporu přinesly jen malý pokrok.
Oblast Náhorní Karabach