Česko bude podporovat Albánii v úsilí stát se v budoucnu členským státem EU. Během své návštěvy Albánie to prohlásil šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, který zároveň ocenil snahy této země o stabilizaci západo-balkánského regionu, který se potýká s migrační krizí. Právě do Albánie by se po uzavření řecko-makedonské hranice mohly vydat davy uprchlíků. Země plánuje běžence umístit do prostor bývalých vojenských základen.
Zaorálek ocenil stabilizační roli Albánie na Balkánu zasaženém migrační vlnou
Země Visegrádské čtyřky (V4) budou podle Zaorálka i nadále podporovat státy západního Balkánu na cestě do Evropské unie. Albánská vláda se intenzivně snaží o otevření přístupových jednání do konce letošního roku. Klíčovou otázkou je úspěšné provedení zevrubné reformy justičního systému.
Ta je podle místních zdrojů obeznámených s politickou situací nutná nejen kvůli vstupu do EU, ale také pro standardní fungování justice. Reforma však zahrnuje změnu třetiny ústavních zákonů a vláda v Tiraně o ní musí obezřetně vyjednávat také s opozicí.
Šéf české diplomacie také vyzval k vytvoření společné platformy obou regionálních bloků. „Pokud se nemýlím, neexistuje žádná společná platforma, kde bychom mohli diskutovat například o Sýrii nebo Ukrajině,“ poznamenal.
Uprchlíci v Makedonii
Zaorálek: Unie by měla o uprchlících jednat se západním Balkánem přímo
Přes balkánské země v uplynulém roce proudily statisíce migrantů, kteří do Evropy přišli přes Turecko. Zaorálek považuje za nezbytné udržet dialog o migraci mezi EU a sousedními zeměmi. „Navrhl jsem, aby se připravila setkání a jednání na vysoké úrovni mezi EU a západním Balkánem o migraci,“ uvedl na tiskové konferenci se svým albánským protějškem Ditmirem Bushatim.
V4 podle něj usiluje o to, aby EU problém migrace řešila i se zeměmi, odkud migranti přicházejí a přes které putují. „Problém migrace evidentně s námi tady bude delší dobu a je důležité, aby spolupracovaly jak členské, tak nečlenské země,“ zdůraznil ministr.
Albánie je dnes určitým stabilizačním prvkem v tomto regionu, je to země, která pomáhá konsolidovat i své sousedy.
Uzavření řecko-makedonské hranice zvyšuje obavy sousední Albánie z toho, že se stane novou tranzitní zemí pro uprchlíky. Tirana se proto rozhodla posílit množství policistů na vytipovaných úsecích na albánsko-řecké hranici. Albánské úřady zároveň upozornily, že mají jen omezené možnosti nouzového ubytování pro případné běžence.
Podle místních diplomatů pohled Albánců na uprchlíky zcela nesouzní z obavami, které panují ve zbytku Evropy. V Tiraně prý hrají roli zkušenosti s válečnými uprchlíky z Kosova, kterých do země v roce 1999 přišlo několik set tisíc. Místní prý silně vnímají, že lidé utíkají před válkou a nemohou ve své zemi zůstat.
GALERIE
Uprchlíci
Uzavření balkánské trasy? Lidé se snaží proniknout na západ na vlastní pěst
Na řecko-makedonské hranici mezitím dál čeká asi 11 tisíc běženců. „Vzrůstá počet zadržených ilegálních imigrantů na hranicích mezi Srbskem a Maďarskem. Včera jich policie zadržela 194. V průměru jde o 100 lidí denně. Proud uprchlíků tedy rozhodně neustal a spíše není viditelný. Ti lidé pronikají do západní Evropy na vlastní pěst nebo s různými převaděči,“ okomentoval situaci po uzavření balkánské trasy zpravodaj ČT David Miřejovský.
Vydáno pod