„Francie to odmítá,“ řekl Valls na adresu trvalého mechanismu přerozdělování uprchlíků. Evropská unie by podle něj měla „vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme“.
O tom, že evropské země nemohou v dlouhodobém horizontu přijímat tolik uprchlíků jako dosud, hovoří Valls opakovaně. Francie loni zaregistrovala 79 130 žádostí o azyl, což je o 22 procent více než v předchozím roce. Je to ale jen zlomek ve srovnání s Německem, kam loni přišlo 1,1 milionu uprchlíků, nejvíc od konce druhé světové války.
Kvóty se skloňují ve všech pádech
Proti jednorázovému rozdělení 120 tisíc uprchlíků v září hlasovalo vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska i Česko. Polsko původně avizovalo, že bude také hlasovat proti návrhu, vláda tehdejší premiérky Ewy Kopaczové ale na poslední chvíli své rozhodnutí změnila a hlasovala pro.
Ostatní země osmadvacítky je tedy nakonec přehlasovaly, a Česko tak musí přijmout tři tisíce uprchlíků. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo už na jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.
Německá kancléřka Angela Merkelová ale vedle toho podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování – a to je právě ta věc, kterou Valls odmítá. Berlín argumentuje tím, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku.
Předseda Evropské rady Donald Tusk ale prohlásil, že uprchlické kvóty nemají a nebudou mít mezi zeměmi EU většinovou podporu. Po teroristických útocích v Paříži se proti nim jasně vymezila třeba Varšava. Tuska za jeho výroky kritizovala řada německých politiků.
