Ismáílíja - Egypt slavnostně otevírá novou větev Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem. Ta umožní provoz v obou směrech zároveň a zkrátí cestu průplavem na zhruba polovinu. Projekt hraje ústřední roli v plánech egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího na oživení egyptské ekonomiky. Hlavní ceremonie otevření vodního díla, na níž je čestným hostem francouzský prezident Francois Hollande, se uskuteční v egyptském městě Ismáílíja.
Nová větev Suezu má oživit egyptskou ekonomiku
Příjmy z provozování nejrychlejší dopravní spojnice mezi Evropou a Asií by se po otevření druhé větve měly podle oficiálních čísel zvýšit nejméně na dvojnásobek. Podle některých analytiků by ale projekt, jehož cena se odhaduje na více než osm miliard dolarů (200 miliard korun), nemusel splnit očekávání vzhledem ke skomírajícímu světovému obchodu.
Suezský průplav, který byl otevřen 17. listopadu 1869, je jednou z nejrušnějších námořních cest na světě. Představuje mimo jiné důležitou trasu pro dodávky ropy z Blízkého východu. Průplav o délce 163 kilometrů umožňuje lodím cestovat mezi Středozemním a Rudým mořem bez obeplouvání Afriky, čímž zkracuje cestu asi o 8900 kilometrů.
GALERIE
videogallery_551069
Co přinese nové rameno průplavu?
Nová, 72 kilometrů dlouhá větev zkrátí plavbu přes Suez z nynějších asi 18 hodin na hodin jedenáct, čekací doba lodí se má zkrátit z jedenácti na tři hodiny, čímž se má kapacita průplavu zvýšit z 49 na 97 lodí denně. Roční příjmy plynoucí z provozování průplavu se mají do roku 2023 zvýšit více než dvojnásobně - z nynějších 5,3 miliardy dolarů na 13,2 miliardy.
Z celkových 72 kilometrů nové větve průplavu bude nový paralelní kanál tvořit asi 35 kilometrů, zbytek z celkového projektu tvoří prohloubení (až na hloubku 24 metrů) a rozšíření stávající cesty, tedy 27 kilometrů ve Velkém hořkém jezeru a deset kilometrů v západním propojení u města Ballá.
Cena za stavbu nové větve kanálu včetně šesti tunelů, které mají být vybudovány pod kanálem v dalších letech, se odhaduje na asi 8,4 miliardy dolarů, z čehož je polovina na kanál a polovina na nové tunely. Práce na nové větvi vedoucí podél starého průplavu byly zahájeny loni v srpnu, na projektu spolupracovalo přes 43 000 lidí. Nový a starý průplav bude propojen čtyřmi malými kanálky.
Stavět se má také šest tunelů pro auta i vlaky pod oběma průplavy, čímž má být ukončena jistá izolace Sinajského poloostrova od zbytku Egypta. Dosud je pod průplavem pouze jeden tunel (1,6 kilometru dlouhý tunel Ahmada Hamdího), který byl otevřen v roce 1981. Zároveň začal na obou stranách průplavu vznikat na rozloze 76 000 km čtverečních mezinárodní průmyslový, obchodní a logistický komplex, který má podle odhadů vytvořit až osm milionů pracovních míst. Ten by se mohl podílet na výkonu egyptské ekonomiky až jednou třetinou.
Supertankery Suezem neproplují
Jak v rozhovoru pro ČT upřesnil šéfredaktor časopisu Vodní cesty a plavba Tomáš Kolařík, na stavbě se podílelo 50 společností, většinou egyptských. Pro složitější práce byly najaty firmy z USA, Velké Británie či Spojených arabských emirátů. Technicky ovšem stavba nebyla příliš náročná a financovala se převážně prostřednictvím státních dluhopisů.
Během testovacího provozu propluly Suezem tři lodě a k žádným komplikacím nedošlo. Testy provázela velice přísná bezpečnostní opatření poté, co v uplynulých měsících došlo na Sinaji k několika ozbrojeným incidentům. Po útoku na kontejnerovou nákladní loď před dvěma lety je celý průplav pod dohledem armády. Kolařík dále upřesnil, že průplavem proplují prakticky všechny velké lodě včetně kontejnerových, supertankery ale nikoliv. Kvůli nim by se ponor v průplavu musel zdvojnásobit, což by bylo ekonomicky nevýhodné.
Nová větev se otevírá více než rok po nástupu někdejšího egyptského ministra obrany maršála Sísího do nejvyššího úřadu. Egyptská armáda v létě 2013 sesadila tehdejšího prezidenta, islamistu Muhammada Mursího, a Sísí zahájil stíhání Mursího stoupenců.