„Dlouhá léta jsem se spíš držel jiné verze - že to udělali nějací horlivci z Putinova okolí,“ říká komentátor Dvořák. Podle něj se ale nedá vyloučit ani možnost, že důkaz britskému soudci dodal někdo z Putinových nejbližších spolupracovníků s úmyslem Putina poškodit: „Vyloučit se to samozřejmě nedá.“
Vzájemné vztahy už nemohou být horší
Z britské strany jde o velmi silné obvinění, vzájemné vztahy jsou teď ale tak špatné, že k dalšímu zhoršení pravděpodobně nedojde. „Tento incident k dalšímu zhoršení nepřispěje, ale spíš vrhne světlo na praxi ruských zpravodajských služeb. Na to, čeho všeho jsou ochotny se v zahraničí dopustit a jaké prostředky jsou schopné používat,“ říká europoslanec za ODS Jan Zahradil.
I Zahradil upozorňuje, že prokázat Putinovo napojení na Litviněnkovu vraždu bude velice obtížné. „Na druhou stranu nepochybuji o tom, že se jednalo o odstranění člověka, který zběhl na druhou stranu. Určitě by to nebyl první případ na světě, kdy se zpravodajské služby tímto násilným způsobem pomstí.“
„Závěry vyšetřování byly dlouho očekávané a myslím, že pro lidi, kteří se tímto atentátem zabývali, to není nic překvapivého. Ostatně v Rusku jsou politické vraždy na denním pořádku,“ dodává europoslanec za ČSSD Miroslav Poche. Pochybuje ale, že by britská zpráva mohla ovlivnit mínění Rusů, u nichž má Putin stále vysokou podporu. „Díky vlivu Vladimira Putina na ruská média se o tom ani nedozvědí, takže je to spíš mediální hra mezi Británií a Ruskem.“
Dita Charanzová (nestr. za ANO) nepočítá s tím, že by se někdy na veřejnost dostala celá pravda ohledně Litviněnkovy smrti: „Vnímám to jako určité memento pro Evropu, abychom si uvědomili, kdo je naším sousedem.“
Podobně se pro Českou televizi vyjádřil i Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09): „Nesmíme být naivní ohledně toho, co se v Rusku děje a jaké mají důvody ti, kteří ten režim v Rusku i u nás podporují. Je to užitečná zpráva, protože vidíme, čeho všeho je Putinův režim schopen.“
Komentátor Dvořák: Počkejme na důkazní materiál
Komentátor Dvořák: Počkejme na důkazní materiál
Poche, Svoboda a Zahradil k vyšetřování vraždy Litviněnka
Europoslanci Charanzová a Niedermayer: Měli bychom si uvědomit, kdo je naším sousedem
Randák: Vražda Litviněnka musela mít politické krytí
„Doufám, že ze strany Ruska bude ochota se řešení nějak účastnit. Ti, kteří něco spáchali, musí být potrestáni, pokud jsou důkazy, musí se s nimi pracovat i dále,“ věří v potrestání viníků Litviněnkovy smrti ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Jeho předchůdce ve funkci, Karel Schwarzenberg (TOP 09) nevěří, že by vražda agenta – s přihlédnutím k jejímu provedení – byla prací řadových agentů: „Dle mého názoru je nemožné, aby se polonium používalo bez schválení nejvyšších míst. S takovým materiálem každý stát zachází velice opatrně.“
- Podle britského soudce Vladimir Putin „pravděpodobně schválil“ vraždu bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Ten zemřel v Londýně v roce 2006 na otravu poloniem. Ze závěrů britského vyšetřování vyplývá, že vraždu vykonali dva ruští agenti na povel ruské kontrarozvědky FSB. „Operace FSB byla pravděpodobně schválena Patruševem a také prezidentem Putinem,“ uvedl vyšetřující soudce. Nikolaj Patrušev byl tehdejším šéfem FSB a nyní předsedá ruské Bezpečnostní radě.
- Podle vyšetřování existují důkazy, že bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj otrávili kritika Kremlu Litviněnka izotopem radioaktivního polonia 210. Látku mu přimíchali do čaje během schůzky, která se na podzim roku 2006 konala v londýnském hotelu Millennium.
- Litviněnko jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a pak pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.
- Umírající Litviněnko obvinil Putina, že jej nechal zabít. Kreml vždy popíral, že by byl do případu zapleten, stejně jako Lugovoj a Kovtun, které Rusko odmítlo vydat.
