Polský prezident Andrzej Duda přijíždí do Bruselu v době napjatých vztahů mezi Polskem a Evropskou unií. Evropská komise začala sledovat stav právního státu v zemi, kde konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) po nástupu k moci zahájila rychlé změny, především okolo ústavního soudu a veřejnoprávních médií.
Polský prezident míří do Bruselu v napjaté době
Duda se ale se zástupci komise nesejde. Jako hlava státu bude jednat se svým krajanem, bývalým polským premiérem a nyní šéfem unijních summitů Donaldem Tuskem. Jejich vzájemné vztahy nebyly v minulosti nejlepší, Tusk loni například nepřijel ani na inauguraci někdejšího europoslance za PiS do prezidentské funkce.
Konzervativní a euroskeptická PiS v roce 2015 zastínila ostatní polské politické strany včetně někdejší Tuskovy Občanské platformy. Premiérka Beata Szydlová by měla v úterý vystoupit na jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Evropská komise minulou středu oznámila, že v souvislosti s Polskem poprvé využije proceduru vytvořenou v roce 2014, která umožňuje sledování stavu právního státu v konkrétní zemi. Po několika fázích může teoreticky vést až k rozhodnutí států osmadvacítky o pozastavení některých práv v EU té členské zemi, která systematicky porušuje základní unijní hodnoty.
Už loni v prosinci se komise na Varšavu obrátila dvěma dopisy s žádostí o vysvětlení, polská reakce však byla velmi ostrá. Poláci totiž v zásadě do Bruselu vzkázali, ať si komise hledí svého.
Duda také navštíví bruselskou centrálu NATO. Varšava, která bude letos v létě hostit alianční summit, by ráda viděla co nejširší přítomnost spojeneckých jednotek ve východních členských zemích NATO.
GALERIE
Duda v Bruselu
Názory na postup konzervativní vlády jsou rozdílné i v samotném Polsku. Šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Jaroslaw Kurski konstatuje, že na polské poměry je výjimečná brutalita změn. „Právo a spravedlnost dosadilo do funkce ředitele veřejnoprávní televize de facto politika, náměstka ministra kultury. Ten člověk je s tou stranou dlouho spojený, dělal jí PR, pokud ne přímo ideologa. Politici té strany ani neskrývají, že televize nemá být veřejnoprávní, ale vládní. Má představovat názory vlády. (…) Za druhé doposud fungovala nad televizí mediální rada, sama instituce měla svoji dozorčí radu. Na vedení té instituce samozřejmě tlačili politici, ale nějak se navzájem vyvažovali. Teď nebudou žádné mediální ani dozorčí rady. Veřejnoprávní televize bude institucí podléhající ministerstvu kultury, tak jako třeba muzea nebo jiné instituce. Jinými slovy bude přímo podléhat politicky řízenému ministerstvu," říká.
Pravicový novinář z týdeníku Do Rzeczy Piotr Semka ale namítá, že ti, kdo mluví o útoku na svobodu veřejnoprávních médií, mají velmi krátkou paměť. „Když v roce 2010 vytvořila bývalá vláda Občanské platformy Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a dosadila do ní pouze své loajální lidi, všechno bylo v pořádku. Politici Platformy to samozřejmě dělali chytře. Nejdřív si jmenovali svoji mediální radu, pak skrze ní obsadili radu televizní, která vybírala vedení TVP. Obecně se ale vědělo, že výběrová řízení byla šitá na míru předem vybraným osobám. Osm let tady fungoval systém, v němž televizi tiše řídila minulá vláda. (…) Já nejsem nadšený z toho, že se politici pokoušejí znovu ovládnout televizi, ale pobuřuje mě, když se začnou ozývat zahraniční instituce jako Evropská vysílací unie a tvrdí, že se v Polsku ničí pluralita médií. Nejhorší je pokušení ukazovat problém jen od určitého, předem vybraného momentu," prohlásil.