Proces v Turecku má podle opozice za cíl odstranit oponenty Erdogana

Sedmdesátka lidí je v Turecku obžalována z pokusu svrhnout tureckou vládu. Opozice proces kritizuje, Erdoganův režim se podle ní tímto způsobem snaží odstranit oponenty a zejména hlavního ideového rivala Fethullaha Gülena, který v minulosti patřil mezi spojence současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a který má v Turecku miliony příznivců.

Podle obžaloby Fethullah Gülen řídil „teroristickou skupinu“, která údajně prováděla politickou špionáž a bránila vládě v činnosti. Dopustit se toho měli tím, že v prosinci 2013 rozpoutali korupční skandál, jenž zasáhl nejvyšší patra politiky, včetně Erdoganova syna Bilala.

Kvůli úplatkům při veřejných zakázkách, praní špinavých peněz či ilegálnímu obchodování se zlatem byli koncem roku 2013 v Turecku zatčeni známí podnikatelé, synové několika ministrů či ředitel státní banky.

„Erdogan obvinil svého velkého rivala Fethullaha Gülena, že to celé zinscenoval, že je obvinění smyšlené, a naopak přišel úder ze strany vlády a všichni, kteří se na vyšetřování podíleli, byli posléze propuštěni a s některými nyní začne soud,“ přiblížil zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.

Obhájce: Jde o justiční lynč

Soud začal za přítomnosti několika desítek policistů, kteří jsou mezi obžalovanými. Jeden z obhájců Fethullaha Gülena před soudem odmítl obvinění vznesená vůči jeho klientovi. „Neexistuje žádný konkrétní důkaz, že by se můj klient podílel na jakékoli nezákonné činnosti, ani jeden doklad,“ prohlásil Nurullah Albayrak. Turecko podle něj nikdy nebylo svědkem tak nejasného vyšetřování.

Mezi obžalovanými je i několik policejních šéfů v čele s někdejším ředitelem istanbulské policie Yakupem Saygilim a jeho zástupcem Kazimem Aksoyem.

„Je ostuda, že všichni tito lidé, kteří by neublížili ani mouše, tu jsou představováni jako teroristi,“ prohlásil právník obžalovaných policejních šéfů Murat Erdogan. „Nejde tu o nic jiného než o justiční lynč,“ řekl obhájce.

Hnutí založené Gülenem má vliv na vzdělání

Čtyřiasedmdesátiletý Gülen je souzen v nepřítomnosti, od roku 1999 totiž žije v exilu ve Spojených státech. „Tehdy se do USA uchýlil z obavy před represemi ze strany armády, kterou jeho lidé pomáhali svrhávat," zmínil turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.

Gülen je zakladatelem hnutí Hizmet, které prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. Hnutí je činné i v řadě dalších států v regionu, v Turecku má velký vliv, působí ve školství, zdravotnictví, finanční sféře i v médiích.

„Jeho příznivci jenom v Turecku mají nějakých tři sta škol, kterými prošla řada významných tureckých osobností. Proto jsou nařčeni, že patří k jakémusi bratrstvu nebo společenstvu, které má ambici ovládnout Turecko. Je otázka, jestli má, nebo ne,“ uvedl Marek s tím, že není úplně jasná podpora mezi řadovou populací.

„Proces bude jistě velmi bedlivě sledován, protože to nejspíš ukáže, jak je to s tureckou demokracií v tuto chvíli a na kolik je, nebo není Turecko právní stát a na kolik jím bude chtít být,“ řekl zpravodaj Českého rozhlasu s tím, že očekává, že proces nějakou dobu potrvá a bude představovat test turecké společnosti. „Jde čistě o to, aby se Erdogan zbavil svých odpůrců, už ne tolik, aby je přímo odsoudil a nechal je dlouho ve vězení,“ dodal Laně.

Vydáno pod