Terorismus neznepokojuje jenom západní státy nebo Rusko, ale i Čínu. Tamní parlament teď schválil první protiteroristický zákon. Podle kontroverzní normy musí internetové společnosti poskytovat údaje o uživatelích státu. Kritici se obávají dalšího omezování práv, a to hlavně u muslimských Ujgurů, se kterými je spojován například útok na náměstí Nebeského klidu před dvěma roky.
Čína schvaluje protiteroristickou legislativu, budí obavy o práva Ujgurů
Nová legislativa vyvolává obavy jak u ochránců lidských práv kvůli omezení svobod, tak u firem, zejména telekomunikačních a internetových, jejichž obchodní zájmy může ohrozit povinnost sdílet informace s úřady.
Návrh právního předpisu vyvolal velkou kritiku na Západě, zejména ve Spojených státech. Znepokojivé je prý především to, že by mohl být zneužit k porušování lidských práv, jako je svoboda slova. Představitel legislativního výboru čínského parlamentu Li Šou-wej ale tvrdí, že Čína dělá jen to, co už udělaly jiné státy, „které vyzvaly telekomunikační a internetové firmy k pomoci při boji s terorismem“.
Čínští představitelé tvrdí, že zákon je potřebný, protože země čelí rostoucí hrozbě od radikálů a separatistů, a to především v neklidné oblasti Sin-ťiang, kde v posledních letech zemřely při nepokojích stovky lidí.
Jelikož ale Peking mluví o radikálech a separatistech v Sin-ťiangu, vzbuzuje to obavy, aby legislativa negativně nedopadla na Ujgury. V oblasti jich žije deset milionů a dlouhodobě si stěžují na útlak. Pro Čínu je to komplikované území. Do afghánského Kábulu je to ze západu Sin-ťiangu blíž než do hlavního města Číny. Jazyk i náboženství Ujgurů jsou jiné a Čína jim nevěří.
Starobylé město Kašgar se nachází v nejzápadnějším cípu provincie Sin-ťiang a v minulosti bylo srdcem Hedvábné stezky. Na první pohled to v ulicích vypadá idylicky, avšak ukazuje se, že o citlivých věcech se tu mluvit nedá. Lidé jsou pod neustálým dohledem.
Opatření zpřísnil útok na náměstí Nebeského klidu
Peking zaujal tvrdý postoj před dvěma roky, kdy došlo k teroristickému útoku na náměstí Nebeského klidu. Útočníci tehdy jeli tři tisíce kilometrů, aby udeřili v metropoli, kde zabili a zranili turisty.
Měsíc po činu se k útoku přihlásili muslimští separatisté z Islámské strany Východního Turkestánu (ETIM), známé též jako Turkestánská islámská strana (TIP). Čínské úřady od začátku podezíraly z útoku právě příslušníky muslimské ujgurské menšiny.
Peking mluví o džihádistech vyškolených cizími bojovníky. Obává se, že náboženství nese teror.
Stát se tedy bojí Ujgurů a Ujguři se bojí státu. Nikdo si pak netroufá mluvit, když Peking nerozlišuje mezi tím, kdo si stěžuje, a tím, kdo šíří teror.
Většina Ujgurů je umírněných, jsou mezi nimi ale i radikální skupiny, které páchají násilí. V posledních letech tam zahynuly stovky lidí během etnicky motivovaných nepokojů. Skupiny na ochranu lidských práv a ujgurští exulanti uvádějí, že různé nepokoje v Sin-ťiangu vyplývají především z všeobecné nespokojenosti s čínskou snahou potlačit místní kulturu a víru.
Policie při kontrolách hledá v mobilech mladíků zakázané materiály, v podstatě cokoli s náboženským podtextem. Muži pod padesát let mají také zakázáno nosit plnovous. Pro státní zaměstnance se mešita stala tabu.
Události ČT: Pohled mezi Ujgury v přísně střežené čínské provincii (zdroj: ČT24)
Ujguři se bojí ztráty kultury
Ve snaze přinést stabilitu pak Peking investuje miliardy do modernizace oblasti. Z úzkých uliček mizí tradiční způsob života. Po staletí bylo město symbolem ujgurské identity. Mnoho domů ale bylo strženo a obyvatelé odsud odešli. Někteří Ujgurové se obávají, že velká část kultury byla navždy ztracena.
Mnozí zároveň pociťují, že jim Číňané berou zisky i práci. Rodina Abdua Tilila v oblasti žije tři sta let. Tilil věří, že aspoň generace vnuků na tom bude lépe. „Ujgurové si přejí větší přístup ke vzdělání. Z našeho národa vzešlo mnoho intelektuálů, a proto bychom chtěli ve vědomosti vychovat i naše děti,“ uvedl Tilil. Ještě před deseti lety byl Kašgar téměř výhradně ujgurský, nyní už tvoří třetinu obyvatel Číňané.
- Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
- Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
- Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
- V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
- Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
- Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
- Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.