Islamisté z Boko Haram zabíjejí učitele a vypalují školy. Vzdělávání v Nigérii je ochromeno

Více než milion dětí z Nigérie a dalších západoafrických zemí přestal chodit do školy v obavě z útoků radikální skupiny Boko Haram. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) se řada škol v Nigérii, Čadu, Nigeru a Kamerunu stala terči žhářských útoků, rabování a násilností. Na dva tisíce škol zavřelo.

Skupina Boko Haram útočí v Nigérii šest let a v poslední době začala napadat školy i v sousedních zemích. Nedávno se přihlásila k blízkovýchodní radikální organizaci Islámský stát. V posledních měsících sice nigerijská armáda vytlačila Boko Haram z několika měst, patrně se jí ale nepodaří splnit úkol prezidenta Muhammada Buhariho, který chtěl, aby Boko Haram do konce roku zanikla. Radikálové nadále v regionu operují a jsou schopni organizovat bombové útoky.

Na školy dopadá konflikt hned dvojnásobně. Jednak se na ně ozbrojenci zaměřují, protože v nich hledají úkryt lidé, kteří před útoky Boko Haram odešli z domovů, jednak skupině vadí samotné vzdělávání vycházející ze západního systému výuky.

„Konflikt je velkou ranou pro školství celé oblasti. Mnoho dětí nechodí kvůli násilí do školy už déle než rok, což zvyšuje riziko, že se tam už nikdy nevrátí,“ upozornil Manuel Fontaine, který řídí sekci UNICEF pro západní a střední Afriku.

Kromě obav z útoků nechodí západoafrické děti do škol proto, že mnoho z nich zavřelo. V Nigérii sice již několik stovek obnovilo provoz, ale potýkají se s přeplněnými třídami a nedostatkem učitelů. I ti jsou oběťmi násilností – Boko Haram pozabíjeli nejméně 600 vyučujících.

Boko Haram, jejíž název znamená v hauštině západní výchova je zakázána, vznikla
roku 2002 a vojenské operace zahájila o sedm let později. Po připojení k Islámskému státu se nigerijská skupina označila za Západoafrickou provincii, obsadila část severovýchodní Nigérie a vyhlásila na dobytém území chalífát. Do boje proti ní se potom spojily armády západoafrických států.

Podle OSN ale není Boko Haram jediný problém, který v regionu komplikuje přístup ke vzdělávání. Úřad pro koordinaci humanitárních otázek OSN upozornil, že i před začátkem konfliktu byla Nigérie zemí vůbec s největším počtem dětí, které nechodily do školy. Bylo jich více než 10 milionů.

Vydáno pod