Turecko zatýká uprchlíky a násilím je vrací do oblastí válečných konfliktů, tvrdí ve své zprávě organizace Amnesty International. Ankara také podle zprávy špatně zachází s uprchlíky v detenčních zařízeních. Amnesty International (AI) kritizuje i Evropskou unii za to, že její fondy částečně financují stavbu „detenčních zařízení, kde jsou uprchlíci drženi v izolaci“.
Podle Amnesty International vrací Turecko násilím uprchlíky do válečných zón
AI ve své zprávě tvrdí, že zdokumentovala přes 100 případů, kdy byli uprchlíci násilím převezeni do více než tisíc kilometrů vzdálených táborů, kde s nimi turecké bezpečnostní síly krutě zacházely. Podle zprávy AI byli někteří několik dní drženi v poutech a biti. Poté byli prý posláni zpět do aktivních válečných zón, odkud předtím uprchli, tedy do Sýrie či Iráku.
Podle AI bylo ale těchto případů mnohem více, asi několik stovek. Turecko dlouhodobě taková tvrzení odmítá s tím, že všechny případy vracení uprchlíků jsou konzultovány se zástupci organizací OSN.
„Je šokující, že peníze EU se používají na nezákonný detenční a návratový program,“ píše ve zprávě ředitel AI pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.
EU musí zajistit, aby při řešení problému migrace její fondy a spolupráce s Tureckem podporovaly, a ne podkopávaly práva uprchlíků a migrantů.
Ankara a EU se minulý měsíc dohodly, že Turecko dostane tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč) na zlepšení situace syrských uprchlíků. Těch nyní v Turecku pobývá asi 2,2 milionu.
Většina uprchlíků, s nimiž Amnesty International hovořila, přiznala, že se pokusili nebo chtěli pokusit o nelegální přechod hranic do EU. Nejprve byli ve vazbě na západních hranicích Turecka, než byli odvezeni daleko na jih či východ. Tam byli drženi bez vysvětlení, například v táboře v Düzici nebo v návratovém centru ve městě Erzurum. Neměli kontakt s okolním světem, s rodinou ani s právníky. Hovořit s nimi mohli jen tehdy, pokud si schovali mobil.
GALERIE
AI o uprchlících v Turecku
Sedm dní na samotce v poutech
Amnesty International také zdokumentovala tři doložené případy fyzického týrání v detenčních zařízeních. Jeden z poškozených, čtyřicetiletý Syřan, byl sedm dní držen na samotce se spoutanými horními i dolními končetinami. „Když mi dali na ruce a nohy řetězy, cítil jsem se jako otrok. Ne jako člověk,“ řekl pracovníkům AI.
Uprchlíci v Turecku
Mnoho uprchlíků si také stěžovalo na to, že museli pod nátlakem v zadržovacích centrech podepisovat formuláře v turečtině, kterým nerozuměli. Navíc jim bylo řečeno, že jediným způsobem, jak se z detenčního centra dostat, je souhlas s návratem do Sýrie. Otisky prstů – jako důkaz toho, že se chtějí vrátit do Sýrie – muselo prý Turkům poskytnout i tříleté dítě.
Je to hrubé porušení mezinárodního práva, protože lidé nesmí být navraceni do zemí, kde jim hrozí vážné porušování lidských práv, nebo vážné nebezpečí a ohrožení života.
AI ve zprávě vyzvala Turecko, aby ukončilo nezákonné zadržování a deportace uprchlíků. EU a Ankara by měly zřídit efektivní nezávislý mechanismus, který by dohlížel na dodržování lidských práv a na využívání fondů EU. Dokud tomu tak nebude, měl by se akční plán EU-Turecko pozastavit.