Vietnamští disidenti požadují u příležitosti dne lidských práv propuštění tamních politických vězňů. Ve Vietnamu jich je v současnosti za mřížemi přes 200. „Ve Vietnamu je diktatura, zemi řídí komunistická strana a náš stát tak prožívá krizi ve všech aspektech,“ uvedl v rozhovoru pro ČT právník Trin Hu Long. Za mřížemi podle něj končí blogeři, aktivisté, ale hlavně náboženští lídři.
Vietnamský právník: Komunistický režim vězní hlavně náboženské vůdce
Komunistická země pořád bojuje s dodržováním lidských práv. Podle Trina je největším problémem dovolat se spravedlnosti. „Procesy a celý soudní systém jsou kontrolovány stranou. Nejsou tak nezávislé a právníci nehrají důležitou úlohu. Když Vietnamci hledají zastání a spravedlnost, obvykle u soudu nepořídí,“ podotkl advokát.
Důkazy nejsou? Nevadí, trest smrti stejně může přijít
Jako příklad uvedl osud jednoho Vietnamce z jihu země, jenž byl odsouzen k trestu smrti a právníci se o tom dozvěděli tři dny před popravou. „Snažili jsme se mu pomoci a zachránit mu život. Podařilo se nám to, ale ten člověk neměl žádnou obhajobu, policie neměla dostatek důkazů, že je vinen, a přesto dostal trest smrti, který měl být vykonán okamžitě,“ upozornil Trin.
Podle něj jde pouze o kapku v moři. Na vykonání nejvyššího trestu nyní čeká asi 700 lidí. „Většina z nich neměla nezávislý proces. Mnoho z nich také umírá ve vazbě na následky mučení a jejich rodiny se nemohou soudit s policií, protože jsme policejní stát,“ připomněl právník.
- Trin založil před čtyřmi lety hnutí za občanskou společnost, které sídlí na Filipínách a funguje po celé jihovýchodní Asii. „Snažíme se povzbudit lidi, aby vytvořili své vlastní organizace, které bojují za nezávislé soudy, svobodu slova nebo právo bránit se teroru a mučení a nezákonnému trestu smrti,“ konstatoval Trin.
Právník Trin Hu Long: Vietnam vězní hlavně náboženské vůdce (zdroj: ČT24)
V Praze probíhá v těchto dnech výstava fotografií dvaceti vietnamských politických vězňů. „Většinu z těchto disidentů znám. Velká část jich byla zatčena v létě 2011 během protičínských protestů. Byli zatčeni proto, že kritizovali aktivity Číny v Jihočínském moři,“ přiblížil případy právník.
Důležitou roli hrají mezinárodní organizace, protože vietnamská vláda je do značné míry závislá na mezinárodních dárcích – EU, USA, Austrálii či Novém Zélandu, podotkl Trin. „Výměnou za spolupráci požadují propuštění politických vězňů,“ uvedl advokát.
Disidenti obvykle dostávají tři až pět let, vláda se ale teď chce přiblížit Západu, a tak se snaží. Ze strachu před Pekingem chce spolupracovat s Evropskou unií nebo Spojenými státy. Čína se snaží obsadit Jihočínské moře včetně vietnamských vod a napadá naše lodě.
Válka ve Vietnamu
Komunismus má ve Vietnamu hluboké kořeny
Válka v Indočíně vypukla poté, co komunistický vůdce Ho Či Min vyhlásil v září 1945 nezávislost Vietnamu na Francii, a bývalá koloniální velmoc v ní utrpěla těžkou porážku.
Ženevská konference rozdělila v roce 1954 Vietnam na dva nezávislé státy. Boje mezi severovietnamským komunistickým Viet minhem a jihovietnamským proamerickým režimem Ngo Dinh Diema ale pokračovaly, na jihu se do nich zapojili partyzáni komunistického Vietcongu.
Spojené státy ve jménu zatlačování komunismu (tzv. containment) stupňovaly podporu Jižnímu Vietnamu a stále hlouběji zabředávaly do konfliktu včetně masivního nasazení svých jednotek.
Válka si v letech 1954 až 1975 vyžádala životy dvou milionů civilistů a 1,1 milionu severovietnamských, 223 748 jihovietnamských a 58 132 amerických vojáků. Američané na Vietnam svrhli asi 45 milionů tun bomb a ve válce použili mnoho nových zbraní a otestovali i účinky 72 milionů litrů herbicidů.