Na německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky se snáší kritika kvůli vyřizování azylů. Jeho vlastní zaměstnanci si stěžují na údajné protiprávní jednání i zanedbávání potřebných úkonů. Instituce, která čelí mimořádnému náporu kvůli migrační krizi, ale jakákoliv pochybení odmítá.
Německý úřad o azylech rozhoduje ledabyle, stěžují si zaměstnanci
Dohady kolem činnosti úřadu pro migraci (zdroj: ČT24)
V současnosti jde o jeden z nejvíce sledovaných úřadů v Německu. Rozhoduje totiž o tom, kdo dostane v zemi azyl. Na kritiku zvenku jsou dosud zvyklí, nově ale zamířila i z jejich vlastních řad. Mnozí lidé zevnitř úřadu totiž upozorňují na to, že azylová řízení mají ke správnému postupu daleko.
Azyl je prý v některých případech udělován na základě falešných dokumentů, po pouhém posvěcení tlumočníky nebo o něm prý rozhodují praktikanti s několikadenními pracovními zkušenostmi. Zaměstnanci sdělili své výtky formou otevřeného dopisu.
„Vedení úřadu bere obavy zaměstnanců vážně. Odmítá ale pochyby o zákonnosti řízení. Tvrzení, že je zanedbávána identifikace migrantů, je mylné," stojí ve vyjádření úřadu.
Úřad dodává, že tlumočníci mají bezpečnostní prověrku a údajní praktikanti prý byli zkušení zaměstnanci. Právě schopné zaměstnance ale úřad v posledních měsících postrádal kvůli mimořádnému náporu.
Čekání na vyřízení azylu
Až na začátku listopadu přitom vláda slíbila jejich stavy víc než zdvojnásobit. „Nezareagovali na to včas, nepřijali dost lidí a teď stojí před výzvou, co nejrychleji doplnit stav kvalifikovaného personálu," zmínil Hendrik Cremer z Německého institutu pro lidská práva.
Na stolech úředníků leží ještě tři sta tisíc žádostí z minulých let. Z osmi set tisíc migrantů, kteří se v Německu registrovali letos, jich o azyl nepožádala ani polovina. Právě registrace samotná znamená další problémy. Řada lidí totiž nezamíří do míst, kam je pošle vnitroněmecký systém kvót, a registrují se opakovaně v různých spolkových zemích.
Přestože jsou přetížené počtem příchozích, organizují jednotlivé země evidenci rozdílně a pracují s různými systémy, které spolu nekomunikují. „Všechny kroky, které spolková vláda v posledních měsících přijala, vedou ke zpomalení řízení," zmínil právník Tim Kliebe.
Uprchlíci na rakousko-slovinské hranici
Šéf kontrarozvědky upozorňuje na radikály mezi migranty
Německo ale v těchto dnech neřeší v souvislosti s migranty jen administrativu, ale také hrozbu terorismu. Podle šéfa německé kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena jsou totiž obavy z infiltrace teroristů z IS oprávněné. 70 až 80 procent migrantů tvoří mladí muži ve věku od 16 do 35 let. Tito muži pocházející převážně ze Sýrie a Iráku přišli do styku s válkou, někteří mají válečnou zkušenost, někteří bojovali za IS a někteří mají příkaz k boji, varoval Maassen.
„To je moment, který nám dělá starosti a na který si dáváme pozor," dodal šéf . IS je přitom podle Maassena nebezpečnější než Al-Káida, neboť „máme co do činění s profíky připravenými k boji, kteří umějí zacházet se samopaly a podobně jako v Paříži mohou zaútočit na několika místech najednou". Nové je prý také to, že i v Evropě se nyní odehrávají sebevražedné atentáty. Migrační toky však podle něj nejsou cíleně využívány k pašování teroristů.
V Německu bylo od začátku letošního roku zaregistrováno už zhruba 945 tisíc nově příchozích migrantů. Spolková vláda přitom za celý letošní rok počítala s 800 tisíci běženci. Jenom během prvních tří týdnů tohoto měsíce už spolková policie zaznamenala přes 190 tisíc migrantů, což je více než za celý říjen.